Doupě Osamělé vlčice

internetový občasopis aneb Cesty k jádru pudla...

Obrazy

Něžné jaro (1865)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace: 27. 1. 2018

  Obraz se objevil na výstavě Královské Akademie v roce 1865 doprovázený sonetem Algernona Swinburna. Má se za to, že postava představuje Persefonu vracející se z podsvětí, díky čemuž mohlo podle řeckého mýtu nastat jaro. Báseň byla inspirována obrazem, neodpovídá však temným tónům Sandysova obrazu, z něhož… celý text

Mona Lisa

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace: 12. 9. 2017

    KOLIKRÁT MALOVAL LEONARDO DA VINCI SVŮJ NEJSLAVNĚJŠÍ OBRAZ? BRZY VYRAZÍ NA VÝSTAVNÍ TURNÉ PO CELÉM SVĚTĚ PLÁTNO, KTERÉ BY MOC CHTĚLO BÝT DALŠÍM ORIGINÁLEM. Text: Naďa Klevisová, převzato z Hospodářských novin, magazín Víkend 23.11.2012   Švýcarská nadace  z Curychu letos na podzim… celý text

Růže mládí (rok?)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace: 11. 9. 2017

  Obraz představuje římskou bohyni krásy a lásky, původně staroitalskou bohyni jara, kterou Římané ztotožnili se starořeckou Afroditou. Venuše / Afrodita je bohyně velmi stará, její původ se odvozuje od maloasijké bohyně-matky Ištary, bohyně lásky, krásy a plodnosti; ještě starší je Innana, která byla navíc… celý text

Nymfy nacházející Orfeovu hlavu (1900)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace: 6. 9. 2017

  Postava Orfea, mýtického pěvce a nejlepšího hudebníka starověkého světa, provází umělce všech možných oborů již od antiky, prostupuje středověké umění, setkáváme se s ní v novověké kultuře a její stopy v umělecké tvorbě můžeme najít prakticky až do současnosti. Orfeův mýtus se v umění objevuje… celý text

Pyrrhický tanec (1869)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Pyrrhické tance byly fyzicky velmi náročné pohybové sestavy, které simulovaly boj. Tančili se proto v plné zbroji a rytmus si tančící udávali dupáním a údery mečů o štíty. Ve Spartě se je učili chlapci od sedmi let věku, kdy byli odebráni rodičům a vychováváni společně, učili se je ale i děvčata. Tyto tance… celý text

Marcus Curtius skáče do propasti (1842)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Benjamin Robert Haydon, olej na plátně 76 x 63 cm, National Gallery of Victoria, Melbourne, Austrálie   Pověst o obětní smrti mladého římského vojáka Marca Curtia byla jednou z legend snažících se vysvětlit původ jména Lacus Curtius, jezera na Římském fóru. Podle Livia se to stalo roku 362 př. n. l…. celý text

Závistivá Kirké (1892)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Námět obrazu si John Waterhouse vypůjčil z Ovidiových  Proměn.  Kirké byla dcerou boha slunce Hélia a nymfy Persé a žila na ostrově Aliaia poblíž italského pobřeží. Dny trávila tkaním nádherných látek na svém stavu, přitom si prozpěvovala svým okouzlujícím hlasem. Občas ji navštívili cestovatelé,… celý text

Andromeda (1869)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Andromeda je námět, který se v malířství pravidelně objevuje už celá staletí. Představuje archetyp dívky v nesnázích. Zejména v prudérním devatenáctém století se stává nejčastěji malovanou mytologickou postavou, protože malířům nabízela možnost namalovat ženský akt. Poynterova verze je plná smyslnosti a… celý text

Zajatá Andromaché (1888)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

    V centru obrazu vidíme ženu v tmavomodré tradičně smuteční řecké tunice, která stojí uprostřed davu jakoby schoulená do sebe a vůbec nevnímající, co se kolem ní děje. Vypadá už na první pohled neskonale smutně, ale teprve s vědomím toho, o jakou postavu se jedná, dokážeme dohlédnout až na samé… celý text

Elektra před hrobkou Agamemnóna (1868)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  A noční teprv ty rozkoše zná mé děsné lože a strastný ten dům, co nad otcem svým jsem ubohým slz již prolila, jemuž, když v cizině dlel, bůh krvavý Ares byl  nestrojil hod, ale matka má a Aigisthos s ní, ten souložník její, jak dřevaři dub, tak sekyry ranou mu rozrazí leb…   (Elektra, Sofokles  (496-406… celý text

Kleopatra (1888)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

    Jak to vlastně bylo s její pověstnou krásou, která se stala námětem tolika básní, románů, studií, divadelních her a filmů? Nejspíše nevypadala jako Egypťanka, byla přece potomkem makedonské dynastie Ptolemaiovců, mohla mít klidně modré oči a plavé vlasy. Byla to neobyčejně vzdělaná a kultivovaná žena, ze… celý text

Proserpina (1874)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Proserpina neboli Persefona byla dcerou řecké bohyně úrody a přírody Démétér. Vládce podsvětí Hádes ji doslova uloupil, když na louce trhala květiny. Dal jí ochutnat granátové jablko, čímž ji k sobě navždy připoutal. Démétér byla ze ztráty dcery zdrcena. Odmítla se starat o přírodní cykly, pole přestala… celý text

Hamadryáda (1893)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Základní symbolický význam ženského aktu je přirozenost; Hamadryády jsou stromové víly. Jsou ušlechtilé, úrodné, plné možností stejně jako stromy – elegantní, robustní, s pevně vrostlými kořeny, rostou-li na nějakém nepřístupném místě, jsou divoké, vzhledem ke své dlouhověkosti symbolizují moudrost, v… celý text

Zahrada Hesperidek (1892)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Nálada tohoto krásného obrazu evokuje mírně ospalé letní odpoledne… Na obraze na první pohled zaujme strom s jablky, kolem něhož se obtáčí veliký had, což připomíná zahradu Eden před tzv. „pádem“, tj. před tím, než Eva okusila jablko ze stromu poznání, za což byla i s Adamem z Edenu vykázána… Ve… celý text

Endymiónův sen (1913)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Námětem obrazu je antický mýtus o krásném pastýři Endymiónovi, jenž prý zatoužil po Diově manželce Héře. Zeus ho za trest odsoudil k věčnému spánku. Každou noc na něj shlížela z oblohy bohyně měsíce Séléné (Artemis/Diana). Každou noc ho navštěvovala a snažila se ho probudit polibkem. Nikdy se jí to… celý text

Rybář a siréna (1857)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  „Voda hučí, voda duje, smáčí nohu nahou; srdce v něm se rozšiřuje toužebností blahou. Ona mluví, pěje, plesá; tím jest po něm veta: polo stažen, polo klesá s vezdejšího světa.“ Johann Wolfgang Goethe, Rybář   Rybář téměř připomíná Krista na kříži, na nějž ho přibíjí jeho… celý text

Amor a Psýché (1891)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Psýché je v řecké mytologii personifikace lidské duše; bývá zpodobňována  jako dívka s motýlími (obvykle však ptačími či andělskými) křídly; v řečtině je také psýché výraz pro motýla. Mýtus o Erótovi a Psýché patří k nejznámějším antickým mýtům, popisuje příběh smrtelné dívky,… celý text

Poslední pohled královny Zenobie na Palmyru (1888)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Septimia Zenobia byla v letech 268–272 n.l. královna syrské Palmýry a vzdorocísařovna římského císaře Aureliana (270–275). Její jméno znělo v palmýrštině Bat-Zabbai, tedy dcera Zabbova. Jádrem její domény byla provincie Sýrie, s určitými přesahy do Malé Asie a severní Mezopotámie. Oficiálně uznávala… celý text

Kirké nabízí Odysseovi pohár (1891)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Řecká kouzelnice Kirké patří v umění k jednomu z nejčastěji zpracovávaných námětů, což je dáno zřejmě charakterem archetypu, který obvykle představuje, tj. osudová žena, mající v moci osudy mužů i žen. V 19. století byl tento archetyp silně na vzestupu, což samozřejmě souviselo s měnící se strukturou… celý text

Kirké (1889)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Námět pro svůj rozměrný obraz našel Wright Barker mezi antickými mýty, konkrétně v Homérově Odysseie. Zobrazuje scénu, kdy Odysseovy námořníci dorazili k ostrovu Aiaia, kde žila mocná kouzelnice Kirké. Jejím otcem byl sluneční bůh Hélios a matkou nymfa Persé, po níž Kirké zdědila kouzelnické umění. Jejímu… celý text

Kněžka v Delfách (1891)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace: 5. 9. 2017

  Kněžkám v Apollónově chrámu v Delfách se říkalo Pýthie. Možná to byl spíše úřední titul nežli jméno. Její jméno souvisí s Pythónem, hadem/drakem, synem Gaie, kterého Apollón přemohl a zabil. Drak se propadl do pukliny v zemi a Apollón pak na tomto místě založil chrám. Drak je symbolem přírodních sil a… celý text

Médea

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Médeia (latinsky Medea), dcera kolchidského krále Aiéta a jeho manželky Eídyie, je považována za jednu z nejmocnějších kouzelnic řeckých mýtů, do nichž významně vstoupila poté, co velká a obtížná výprava Argonautů přistála u břehů Kolchidy, aby se pod vedením Iásóna zmocnila zlatého rouna… Médeia byla… celý text

Orfeův návrat z podsvětí (1885)

Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy Datum publikace:

  Orfeus byl největší pěvec a hudebník řeckých mýtů. Proslul také svou nesmrtelnou láskou k manželce Eurydice, kvůli níž sestoupil do podsvětí. Obraz Richmond namaloval jako svou diplomovou práci na Akademii umění v roce… celý text

Zpět