Doupě Osamělé vlčice

internetový občasopis aneb Cesty k jádru pudla...

Poslední pohled královny Zenobie na Palmyru (1888)

Datum publikace: 6.9.2017 Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy

 

https://c1.staticflickr.com/3/2053/2033266825_a9e0447134.jpgSeptimia Zenobia byla v letech 268–272 n.l. královna syrské Palmýry a vzdorocísařovna římského císaře Aureliana (270–275). Její jméno znělo v palmýrštině Bat-Zabbai, tedy dcera Zabbova. Jádrem její domény byla provincie Sýrie, s určitými přesahy do Malé Asie a severní Mezopotámie. Oficiálně uznávala svrchovanost císaře v Římě, ve skutečnosti však usilovala o rozšíření svého vlivu do Arábie a do Egypta. V obou případech se jí to po vojenských operacích roku 270 podařilo. Současně byla zahájena expanze na západ, do nitra Malé Asie.

Nový císař Aurelianus nemohl samostatné vojenské podniky Palmýry natrvalo tolerovat. Zahájil výpravu do Sýrie. Ve dvou bitvách Zenobii snadno porazil a v srpnu 272 vstoupil do Palmýry. Královna se pokusila o útěk, ale byla  zajata, souzena a nakonec vedena v triumfálním průvodu. Podle většiny antických autorů dožila ve vile nedaleko Tivoli.

Postava královny i její příběh zaujaly řadu pozdějších autorů a umělců, poprvé již ve 14. století. V 19. století přispěly k její popularitě i majestátní ruiny starověké Palmyry, která se v té době stále častěji stávala cílem evropských cestovatelů.

 

Zdroje: wikipedie  

Zpět