Doupě Osamělé vlčice

internetový občasopis aneb Cesty k jádru pudla...

Proserpina (1874)

Datum publikace: 6.9.2017 Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy

 

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/Dante_Gabriel_Rossetti_-_Proserpine.JPGProserpina neboli Persefona byla dcerou řecké bohyně úrody a přírody Démétér. Vládce podsvětí Hádes ji doslova uloupil, když na louce trhala květiny. Dal jí ochutnat granátové jablko, čímž ji k sobě navždy připoutal. Démétér byla ze ztráty dcery zdrcena. Odmítla se starat o přírodní cykly, pole přestala rodit… Bloudila světem a zoufale hledala svou dceru. Nakonec se na to Zeus nemohl dál dívat a přikázal Hádovi, aby děvče okamžitě vrátil. Hádes nakonec částečně ustoupil a svolil, aby se Persefona pravidelně vracela na svět ke své matce. V ten čas se příroda obléká do pestrých šatů a celá rozkvete radostí. Ale když uplyne stanovená doba, musí se vrátit k manželovi a matka Démétér se halí do smutku a celá příroda s ní… 

Obraz Proserpiny zahrnuje celkem 8 verzí, na nichž Rossetti pracoval v letech 1871-77. Modelkou mu byla jeho tehdejší milenka Jane Burdenová, manželka malíře Williama Morrise. Rossetti tak tímto námětem odkazuje na svou vlastní milostnou aféru: podobně jako Proserpina je i Jane uvězněna ve svém manželství a může se osvobodit pouze na krátký čas, aby se setkala s milencem, který jí dává radost a umožňuje jí dostat se na světlo.

Jako většina Rossettiho děl obsahuje i tento obraz četné symboly, které je třeba umět dešifrovat. Kadidelnice nacházející se dole po levé straně značí, že máme co do činění s bohyní. Granátové jablko symbolizuje uvěznění a manželství stejně jako odkaz na křesťanskou tradici, v níž představuje vzkříšení a věčný život. Záhyby na šatech korespondují s jejími měkce zvlněnými vlasy, jejich vlnění zase ladí s křivkami břečťanového loubí. Propracovanou hru linií doprovází jemné rozložení barev. Živé odstíny šatů (nádherná petrolejová!), smyslná červeň  úst, červenooranžové granátové jablko a odlesky světla na kadidelnici intenzivně kontrastují s bledou tváří bohyně a zdůrazňují její smutek.

 

Rubrika:  DĚJINY UMĚNÍ

 

Zpět