Obraz se objevil na výstavě Královské Akademie v roce 1865 doprovázený sonetem Algernona Swinburna. Má se za to, že postava představuje Persefonu vracející se z podsvětí, díky čemuž mohlo podle řeckého mýtu nastat jaro. Báseň byla inspirována obrazem, neodpovídá však temným tónům Sandysova obrazu, z něhož… celý text
KOLIKRÁT MALOVAL LEONARDO DA VINCI SVŮJ NEJSLAVNĚJŠÍ OBRAZ? BRZY VYRAZÍ NA VÝSTAVNÍ TURNÉ PO CELÉM SVĚTĚ PLÁTNO, KTERÉ BY MOC CHTĚLO BÝT DALŠÍM ORIGINÁLEM. Text: Naďa Klevisová, převzato z Hospodářských novin, magazín Víkend 23.11.2012 Švýcarská nadace z Curychu letos na podzim… celý text
Obraz představuje římskou bohyni krásy a lásky, původně staroitalskou bohyni jara, kterou Římané ztotožnili se starořeckou Afroditou. Venuše / Afrodita je bohyně velmi stará, její původ se odvozuje od maloasijké bohyně-matky Ištary, bohyně lásky, krásy a plodnosti; ještě starší je Innana, která byla navíc… celý text
Postava Orfea, mýtického pěvce a nejlepšího hudebníka starověkého světa, provází umělce všech možných oborů již od antiky, prostupuje středověké umění, setkáváme se s ní v novověké kultuře a její stopy v umělecké tvorbě můžeme najít prakticky až do současnosti. Orfeův mýtus se v umění objevuje… celý text
Pyrrhické tance byly fyzicky velmi náročné pohybové sestavy, které simulovaly boj. Tančili se proto v plné zbroji a rytmus si tančící udávali dupáním a údery mečů o štíty. Ve Spartě se je učili chlapci od sedmi let věku, kdy byli odebráni rodičům a vychováváni společně, učili se je ale i děvčata. Tyto tance… celý text
Benjamin Robert Haydon, olej na plátně 76 x 63 cm, National Gallery of Victoria, Melbourne, Austrálie Pověst o obětní smrti mladého římského vojáka Marca Curtia byla jednou z legend snažících se vysvětlit původ jména Lacus Curtius, jezera na Římském fóru. Podle Livia se to stalo roku 362 př. n. l…. celý text
Námět obrazu si John Waterhouse vypůjčil z Ovidiových Proměn. Kirké byla dcerou boha slunce Hélia a nymfy Persé a žila na ostrově Aliaia poblíž italského pobřeží. Dny trávila tkaním nádherných látek na svém stavu, přitom si prozpěvovala svým okouzlujícím hlasem. Občas ji navštívili cestovatelé,… celý text
Andromeda je námět, který se v malířství pravidelně objevuje už celá staletí. Představuje archetyp dívky v nesnázích. Zejména v prudérním devatenáctém století se stává nejčastěji malovanou mytologickou postavou, protože malířům nabízela možnost namalovat ženský akt. Poynterova verze je plná smyslnosti a… celý text
V centru obrazu vidíme ženu v tmavomodré tradičně smuteční řecké tunice, která stojí uprostřed davu jakoby schoulená do sebe a vůbec nevnímající, co se kolem ní děje. Vypadá už na první pohled neskonale smutně, ale teprve s vědomím toho, o jakou postavu se jedná, dokážeme dohlédnout až na samé… celý text
A noční teprv ty rozkoše zná mé děsné lože a strastný ten dům, co nad otcem svým jsem ubohým slz již prolila, jemuž, když v cizině dlel, bůh krvavý Ares byl nestrojil hod, ale matka má a Aigisthos s ní, ten souložník její, jak dřevaři dub, tak sekyry ranou mu rozrazí leb… (Elektra, Sofokles (496-406… celý text
Jak to vlastně bylo s její pověstnou krásou, která se stala námětem tolika básní, románů, studií, divadelních her a filmů? Nejspíše nevypadala jako Egypťanka, byla přece potomkem makedonské dynastie Ptolemaiovců, mohla mít klidně modré oči a plavé vlasy. Byla to neobyčejně vzdělaná a kultivovaná žena, ze… celý text
Proserpina neboli Persefona byla dcerou řecké bohyně úrody a přírody Démétér. Vládce podsvětí Hádes ji doslova uloupil, když na louce trhala květiny. Dal jí ochutnat granátové jablko, čímž ji k sobě navždy připoutal. Démétér byla ze ztráty dcery zdrcena. Odmítla se starat o přírodní cykly, pole přestala… celý text
Základní symbolický význam ženského aktu je přirozenost; Hamadryády jsou stromové víly. Jsou ušlechtilé, úrodné, plné možností stejně jako stromy – elegantní, robustní, s pevně vrostlými kořeny, rostou-li na nějakém nepřístupném místě, jsou divoké, vzhledem ke své dlouhověkosti symbolizují moudrost, v… celý text
Nálada tohoto krásného obrazu evokuje mírně ospalé letní odpoledne… Na obraze na první pohled zaujme strom s jablky, kolem něhož se obtáčí veliký had, což připomíná zahradu Eden před tzv. „pádem“, tj. před tím, než Eva okusila jablko ze stromu poznání, za což byla i s Adamem z Edenu vykázána… Ve… celý text
Námětem obrazu je antický mýtus o krásném pastýři Endymiónovi, jenž prý zatoužil po Diově manželce Héře. Zeus ho za trest odsoudil k věčnému spánku. Každou noc na něj shlížela z oblohy bohyně měsíce Séléné (Artemis/Diana). Každou noc ho navštěvovala a snažila se ho probudit polibkem. Nikdy se jí to… celý text
„Voda hučí, voda duje, smáčí nohu nahou; srdce v něm se rozšiřuje toužebností blahou. Ona mluví, pěje, plesá; tím jest po něm veta: polo stažen, polo klesá s vezdejšího světa.“ Johann Wolfgang Goethe, Rybář Rybář téměř připomíná Krista na kříži, na nějž ho přibíjí jeho… celý text
Psýché je v řecké mytologii personifikace lidské duše; bývá zpodobňována jako dívka s motýlími (obvykle však ptačími či andělskými) křídly; v řečtině je také psýché výraz pro motýla. Mýtus o Erótovi a Psýché patří k nejznámějším antickým mýtům, popisuje příběh smrtelné dívky,… celý text
Septimia Zenobia byla v letech 268–272 n.l. královna syrské Palmýry a vzdorocísařovna římského císaře Aureliana (270–275). Její jméno znělo v palmýrštině Bat-Zabbai, tedy dcera Zabbova. Jádrem její domény byla provincie Sýrie, s určitými přesahy do Malé Asie a severní Mezopotámie. Oficiálně uznávala… celý text
Řecká kouzelnice Kirké patří v umění k jednomu z nejčastěji zpracovávaných námětů, což je dáno zřejmě charakterem archetypu, který obvykle představuje, tj. osudová žena, mající v moci osudy mužů i žen. V 19. století byl tento archetyp silně na vzestupu, což samozřejmě souviselo s měnící se strukturou… celý text
Námět pro svůj rozměrný obraz našel Wright Barker mezi antickými mýty, konkrétně v Homérově Odysseie. Zobrazuje scénu, kdy Odysseovy námořníci dorazili k ostrovu Aiaia, kde žila mocná kouzelnice Kirké. Jejím otcem byl sluneční bůh Hélios a matkou nymfa Persé, po níž Kirké zdědila kouzelnické umění. Jejímu… celý text
Kněžkám v Apollónově chrámu v Delfách se říkalo Pýthie. Možná to byl spíše úřední titul nežli jméno. Její jméno souvisí s Pythónem, hadem/drakem, synem Gaie, kterého Apollón přemohl a zabil. Drak se propadl do pukliny v zemi a Apollón pak na tomto místě založil chrám. Drak je symbolem přírodních sil a… celý text
Médeia (latinsky Medea), dcera kolchidského krále Aiéta a jeho manželky Eídyie, je považována za jednu z nejmocnějších kouzelnic řeckých mýtů, do nichž významně vstoupila poté, co velká a obtížná výprava Argonautů přistála u břehů Kolchidy, aby se pod vedením Iásóna zmocnila zlatého rouna… Médeia byla… celý text
Orfeus byl největší pěvec a hudebník řeckých mýtů. Proslul také svou nesmrtelnou láskou k manželce Eurydice, kvůli níž sestoupil do podsvětí. Obraz Richmond namaloval jako svou diplomovou práci na Akademii umění v roce… celý text