Říká se , že jeden pochybovačný český kněz vyslovil nedůvěru o proměně chleba a vína v tělo a krev Páně při mši v Bolseně. Právě v tu chvíli, kdy nedůvěru vyslovil, se na posvěcené hostii objevily kapky krve. Papež Urban IV. v roce 1264 na památku této události ustanovil svátek Božího těla za křesťanský svátek a dal v Orvietu postavit chrám, o kterém papež Lev XIII. prohlásil, že je to „zlatá lilie italských katedrál“…
Románsko-gotická stavba se pyšní zejména propracovanou fasádou, na které upoutá téměř každý detail. Pracovalo na ní celkem 33 architektů, 152 sochařů, 68 malířů a 90 tvůrců mozaik. Krásné jsou zejména čtyři sienské basreliéfy umístěné po stranách dveří. Interiér katedrály je poměrně jednoduchý, zdobené jsou pouze dvě boční kaple. Na levé straně je Cappella del Corporale, ve které je umístěna bohatě zdobená skřínka z roku 1358. Na prostřeném plátně – korporálu jsou údajně vidět krvavé skvrny způsobené bolsenským zázrakem. Druhou kaplí je Cappella di San Brizio, kterou zdobí fresky s výjevy „Posledního soudu“ od toskánského umělce Lucy Signorelliho.
Zdroje: Di qua e di la (Blog), Veni, vidi, zoom (fotogalerie) , Benátský gotický palác jako specifický typ benátské architektury. Dóžecí palác a Ca d’Oro, Tomáš Otradovec (referát, stáhne se jako Pdf), wikipedie, internet, José Pijoan, Dějiny umění 5
Zpět