Doupě Osamělé vlčice

internetový občasopis aneb Cesty k jádru pudla...

Strom Jišajův / Registr 5

Datum publikace: 15.2.2018 Rubrika: Katedrála v Chartres, Tajemství katedrál, Vitrážová okna

Samuel – neznámý král – Amos

 

Samuel ( vlevo) byl posledním ze soudců a proroků. Na krále Izraele pomazal nejprve Saula a potom Davida. Samuelovým otcem byl Elkána, potomek Josefova syna Efrajima. Jeho matkou byla Chana (Anna), jedna ze dvou Elkánových žen. Chana byla neplodná a v důsledku toho musela trpět slovní urážky ze strany manželovy druhé ženy. Zapřisáhla se, že dá-li jí Hospodin potomka, daruje ho Hospodinovi, aby sloužil po zbytek svého života jako nazír ve svatyni. Hospodin vyslyšel její prosby a narodil se Samuel.

 

Když byl Samuel odstaven, odvedla jej Chana do Hospodinova domu, který byl tehdy v Šílu. Odevzdala ho veleknězi Élímu. A tak Samuel vstoupil do okruhu Lévijců (Levitů) a konal službu ve svatyni. Jedné noci se SAmuelovi, který byl ještě chlapec, zjevil Hospodin a odhalil mu osud velekněze Élího a jeho dvou synů. Proroctví se vyplnilo – všichni tři byli v jednom dni zabiti a archu úmluvy ukořistili Pelištejci.  V dospělosti se Samuel stal uznávaným a obdivovaným soudcem Izraele. Když zestárl, ustanovil své syny za své nástupce. Oni však nebyli ani poctiví ani k tomuto úkolu způsobilí, a tak lid Izraele vznesl vůči Samuelovi požadavek, aby místo nich dosadil krále, jenž by na nimi panoval. Hospodin dal Samuelovi pokyn, aby vyhověl lidu v tom, čeho si žádá. O několik dní později, přišel za Samuelem Saul, mladý muž z kmene Benjamin, a hledal ztracené otcovy oslice. Samuel mu k jeho údivu oznámil, že se stane králem. Krátce na to, byl Saul korunován a přijat lidem. Jeho moc a sláva mu však po několika letech stouply do hlavy a on odmítl poslouchat dále Hospodinovy příkazy, jež mu byly předkládány prostřednictvím Samuela. Hospodin proto nakázal Samuelovi, aby v Betlémě našel za Saula náhradu – někoho, kdo by byl poslušen Bohu. A tak Samuel za dalšího krále pomazal Davida. Samuel však zemřel dřív, než David usedl na královský trůn. Po Saulově smrti vypukla v zemi válka. Králem se stal nakonec David, jenž za svého panování v Jeruzalémě sjednotil všech dvanáct kmenů Izraele.

 

Ámos (na pravém panelu) je jeden z malých proroků Starého zákona, řazený mezi Jóela a Abdijáše. Jediné informace, které se o něm dochovaly, jsou ty, které se nacházejí ve stejnojmenné knize Ámos. Ámos bývá pokládán za prvního z tzv. „píšících proroků“. V časovém spektru se řadí mezi tzv. předexilní proroky.

 

Podle zmíněné biblické knihy pocházel Ámos z jižního království, tj. z Judska, ale působil na severu, v Izraeli. Působil z vlády judského krále Uzijáše a v době, kdy v Izraeli vládl Jeroboám II., tj. v polovině 8. století př. n. l. Kniha také říká, že byl z „tekójských drobopravců“, avšak termín „drobopravec“ (hebr. נקד noqed) je nejasný. Dále o něm tvrdí, že se „zabýval dobytkem“ (pastýř? majitel stád?) a sykomorami. Jeho sociální postavení též není vyjasněno.

 

Ámos žil v době posledního většího vzmachu severního království. Ve svém kázání se soustřeďuje především proti souciálnímu útisku, vykořisťování a proti opouštění víry a kultu v jediného Boha Izraele. Vyzývá Izrael k prosazování práva a spravedlnosti a k očistě kultu.

 

 

Zdroje: wikipedie, Sto postav z Bible, R.P. Nettelhorst, Slovart 2008

 

Zpět