Poslední večeře a Da Vinci Tarot
Datum publikace: 25. 9. 2017 Rubrika: Náměty karet, TAROT
Da Vinci tarot je tarotová sada namalovaná podle výtvarných děl renesančního génia. Obrazy jsou vyvedené ve zvláštních kouřových odstínech, což je zřejmě odkaz na techniku sfumato v níž byl mistr (jako ostatně ve všem); na kartách najdete také Leonardovy technické nákresy, anatomické studie a zápisky z jeho deníků v zrcadlovém písmu. Trochu zvláštní je výběr obrazů pro jednotlivé karty. Někde se obraz „potkává“ s jejím významem, jinde ne. Celkově je ovšem sada na pochopení těžší a čím užší vztah k Leonardovi máte, tím lépe pro vás 🙂
Poslední večeře je nástěnná malba z 15. století, jejímž autorem je Leonardo da Vinci. Nachází se v milánském kostele Santa Maria delle Grazie. Da Vinci malbu vytvořil pro své patrony Ludovica Sforza a Beatrici d’Este. Malba zachycuje Ježíše a dvanáct apoštolů při poslední večeři. V obraze je použita trojúhelníková kompozice (konkrétně v pozadí za Kristem a uspořádání skupinek). Z hlediska techniky malby se jedná o fresku, která byla v renesanci často používána. Na díle můžeme vidět čtyři skupinky po třech apoštolech, kteří jsou nahnuti k sobě a debatují o zprávě, kterou jim právě Kristus pověděl, že ho jeden z nich zradil. Jediný Jidáš je v záklonu a couvá, protože mu je jasné, že se Ježíš dozvěděl o jeho zradě.
Karty Da Vinci Tarotu (zleva):
4 pohárů – Sytost – Ondřej
3 holí – Trpělivost – Šimon Petr
5 mečů – Konflikt – Jidáš
2 holí – Nerozhodnost – Jan
10 holí – Příliš velká zátěž – Jakub Větší (Starší)
9 mečů – Zbytečné obavy – Filip
3 mečů – Bolest – Tadeáš
9 mincí – Uspokojení – Šimon
- Kdo byl kdo…
Sv. Jakub (Alfeův řečený Menší/Mladší)
Křesťanská tradice vypráví, že se ho po statečném vystoupení v Jeruzalémském chrámu chopili nepřátelé a shodili ho z cimbuří chrámové hradby a začali jej kamenovat. Když umíral, modlil se za ty, kdo ho zabíjeli. Tu někdo z davu vykřikl: „Přestaňte, vždyť on se za vás modlí k Bohu!“
Pocházel z Betsaidy v Galileji. Než poznal Ježíše byl rybářem a učedníkem Jana Křtitele. Po dobu Ježíšova veřejného působení byl v jeho blízkosti a evangelia o něm hovoří na mnoha místech. Byl mladším bratrem Šimona Petra. Setkání Ondřeje s Ježíšem je zmiňováno sv. Markem při lovu ryb. Ježíš je uviděl a řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“ Oni opustili sítě a šli za ním. (Mk 1,16-18).
Šimon Petr (Svatý Petr, podle tradice první papež)
Ondřejův bratr. Ježíš mu při prvním setkání udělil přezdívku Kefa, která se v originále překládá Petros, česky Petr. Kefa znamená aramejsky kámen, případně skála. Známý biblický citát používá význam přezdívky ve slovní hříčce: „Ty jsi Petr a na této skále postavím svou Církev, a brány pekla ji nepřemohou“ (Mt 16,18).
Proč Ježíše zradil? Jan výslovně praví, že „ďábel už vnukl Jidáši Iškariotskému, synu Šimonovu, myšlenku, aby ho zradil“ (Jan 13, 2); podobně píše Lukáš: „Tu vstoupil satan do Jidáše zvaného Iškaritský, který byl z počtu Dvanácti“ (Lk 22, 3). Tímto způsobem jsou překročeny historické motivace a událost se vysvětluje na základě osobní odpovědnosti Jidáše, který podlehl pokušení Zlého. Jeho zrada zůstává v každém případě tajemstvím.
Je považován za nejmoudřejšího křesťana. Učedník, kterého Ježíš nejvíce miloval. Apoštol Pavel jednou nazval Jana spolu s Petrem a Jakubem „sloupy církve“. Podle legendy mu byla podána číše s otráveným vínem. Jan ji požehnal a poté vypil, avšak jed neúčinkoval. V roce 95 byl zatčen a po strašném mučení vhozen do kotle s horkým olejem. Podle legendy se prý však olej změnil v občerstvující lázeň, z níž vystoupil posílen.
působil jako pocestný kazatel. Hlásal brzký příchod Božího království a vyzýval k obrácení či pokání. I když neexistuje spolehlivý fyzický důkaz o Ježíšově existenci, většina badatelů ji předpokládá. Zřejmě šlo o galilejského rabína a židovského náboženského reformátora, který se narodil krátce před začátkem letopočtu. Většina údajů o jeho životě však zůstává nejistá a hypotetická.
Sv. Jakub Starší (Větší nebo Zebedeův)
byl bratrem apoštola Jana. Podle tradice byl v Jeruzalémě kolem velikonoc roku 44 na příkaz krále Heroda Agrippy I. sťat mečem. Byl prvním z dvanácti Kristových apoštolů, který podstoupil mučednickou smrt. Jeho misijní činnost na Pyrenejském poloostrově se setkala s rozhodným odmítnutím místního obyvatelstva. Svatému Jakubovi se zde podařilo získat jen 8 učedníků…
V seznamech dvanácti apoštolů je vždy uváděn na pátém místě, a tedy v podstatě mezi prvními. Povoláním byl rybář. Podle legendy šel svatý Filip nejdříve kázat evangelium do Skythie, kde strávil dvacet let. Když mu bylo 87 let byl zajat pohany, bičován, přibit na kříž a ukamenován.
O jeho životě je známo velmi málo. V bibli je zmiňován jako celník či výběrčí daní v Kafarnaum, v Lukášově a Markově evangeliu je nazýván Levi (Lukáš, 5:27, Marek, 2:14). Poté, co byl přijat mezi Kristovy učedníky, uspořádal pro ně velkou hostinu (Lukáš, 5:29). Evangelium podle Matouše dle legendy nadiktoval dlouhou dobu po Kristově smrti, a to v Etiopii, kam odešel, a kde byl zabit.
řečený Horlivec nebo Zélóta, Matouš a Marek jej nazývají Kananejským; vyznačoval se zanícenou horlivostí pro židovskou identitu, a tedy pro Boha, jeho lid a Boží Zákon. Mají-li se věci takto, potom je Šimon pravým opakem Matouše, jenž jako celník pocházel z prostředí pokládaného za zcela nečisté. Je to jasné znamení toho, že Ježíš bez jakýchkoli zábran povolává své učedníky z nejrůznějších sociálních i náboženských vrstev.