Doupě Osamělé vlčice

internetový občasopis aneb Cesty k jádru pudla...

Tematické sady: Literární a filmová klasika

Datum publikace: 6. 11. 2017 Rubrika: Náměty karet, TAROT

 

Příběhy karet a příběh tarotu by nebyl úplný, kdybychom vynechali poslední okruh, a tím jsou (můžeme-li je tak nazvat) kultovní sady neboli sady na kultovní témata literární či filmová. Není jich zase tolik, kolik by člověk možná čekal, vzhledem k tomu, jak se dnes všichni ohání slovem „kultovní“. Tyto sady cílí na konkrétní skupinu vyznavačů tarotu a bez znalosti tématu je prakticky nemožné do obrázků nějak hlouběji proniknout.
Tarotové karty se ve filmech objevují jako rekvizity, asi nejznámější je jejich použití v bondovce Žít a nechat zemřít; objevit v tarotu film či román nebo jeho část je také poměrně snadné vzhledem k tomu, že film/román je příběh stejně jako tarot; abychom však mohli z filmového nebo literárního příběhu sestavit 78 scén-námětů pro 78 karet, je potřeba příběh skutečně nosný a s archetypálním obsahem, jinak to nefunguje. Musí to být epické vyprávění ne nepodobné starověkým hrdinským eposům, musí tam být láska, zrada, pokušení a smrt; naděje, vina, trest… Odhodlání, vyčerpání, regenerace, odměna… Ne v každém příběhu najdeme tohle všechno dohromady a k tomu ještě 16 postav s charakteristickými povahovými rysy a typem chování. Nicméně jsou takové skvosty, které prověřené časem i generacemi fanoušků, dokáží vyprávět sebe sama skrze tarotové obrazy. Pojďme se na několik z nich podívat.

 

Pokud jde o literaturu, našla jsem jen opravdu několik autorů, kteří měli tu čest, že jejich dílo či díla posloužila jako námět pro tarotovou sadu. Jako prvního musím uvést J.R.R.Tolkiena a jeho Pána Prstenů a Hobita. V obou případech se jedná o rozsáhlé ságy a díky filmovému zpracování z poslední doby jsou to také poměrně známé příběhy.

Hobit Tarot: Bilbo Pytlík se vydává na cestu (Blázen), Drak Šmak hlídá snad všechno zlato světa (Svět), jehož nalezení, získání a navrácení zpět Trpaslíkům, kterým jej ukradl, je hlavní dějovou linkou, čaroděj Gandalf s mocnou holí (Eso holí)

 

Příběh Pána prstenů vypráví také o dlouhé cestě na jejímž počátku stojí nevinný a nezkažený Frodo, jenž se podivným řízením osudu dostává k prstenu, schopnému soustředit a ovládat nesmírnou moc. Ponechá-li si ho, bude zatracen, odevzdá-li ho komukoli, kdo po něm zatouží, bude to ještě horší. A tak, jediná možnost, jak zachránit svět, je hodit prsten do Hory Osudu. Nachází se na západě, uprostřed prokletého království Skřetů, bytostí, které stvořilo snad samo Peklo… I Frodo se vydává po vzoru tarotového Blázna na svou životní pouť, na které musí dospět, prokázat nesmírnou odvahu i charakter a na jejímž konci najde  a snad i naplní svůj osud.

 

Prsten jako Kolo osudu, které řídí životy a směr cesty hlavních hrdinů příběhu, Arwen s Aragornem jako Milenci, Frodo hledí do své vlastní duše (Eso pohárů)

Druhým autorem, vlastně autorkou, je Jane Austenová. Ve své rodné Británii, je spisovatelkou vpravdě kultovní. Existují tu celá sdružení jejích fanoušků, kteří nejen čtou, ale doslova žijí její romány, oblékají se jako postavy z nich, studují dobu i společnost viktoriánského období… Všeobecně známé jsou zejména její romány Pýcha a předsudek a Rozum a cit.

V centru dění obvykle stojí mladá žena (nebo několik mladých žen), jejíž problémy jsou typickými pro mladé, neprovdané ženy z vyšší vrstvy na začátku 19. století. Nutno říct, že většinou souvisí s možností či nemožností dosáhnout společensky vhodného sňatku. Pro dnešní emancipované čtenáře se tento přístup může zdát otrocký, ale je nutné si uvědomit, že pro soudobou ženu ze středních a vyšších vrstev byl společensky přijatelný sňatek jediným způsobem, jak dosáhnout sociálních jistot a v podstatě si i udržet společenské uznání (pokud ovšem nebyla ochotná záviset na příbuzných nebo se živit jako guvernantka). Tyto milostné problémy autorce slouží k výtečnému detailnímu popisu soudobé společnosti. Je uznávána hlavně pro schopnost detailního popisu postav, hlavně ženských, velice jemnými postřehy vycházejícími z každodenního života středních a vyšších vrstev. Přes velké množství detailů si celý popis každé postavy zachovává po celou dobu celistvost a vlastní individualitu.

Sada Jane Austenové je odvozena z díla i ze života autorky; Malá arkána a její čtyři řady se vztahují k románům Pýcha a předsudek (Hole/Svíčky), Anna Elliotová (Poháry/Šálky), Emma (Meče/Pera) a Rozum a cit (Mince/Mince). Na každém ze 4 es je onen román také vyobrazen.

Ples byl jednou z mála příležitostí, kde se mladí lidé mohli (a směli) seznamovat a poznávat. Příznačné pro kartu Kolo osudu, neboť se tu rozhodovalo mnohé…

Seriózní a vážná literatura je v tarotu kupodivu taktéž zastoupená: je jí Dantova Božská komedie, filosofická báseň raně renesančního básníka, jenž v ní shrnul většinu znalostí své doby i vlastní názory na etické a morální otázky.

Název „Božská komedie“ nemá nic společného s Bohem jako takovým; Dante sám své dílo nazýval pouze „Komedie“, čímž tehdy mínil příběh s dobrým koncem. Přízvisko „Božská“ pochází od komentátora a velkého obdivovatele Dantova díla Giovanniho Boccaccia, a je myšleno ve smyslu „skvělá, fantastická“. Podle moderních měřítek na Božské komedii nic komického není. Komedie se jí říká ze zcela jiných důvodů. Ve čtrnáctém století se italská literatura povinně dělila na dvě kategorie: tragédie, zastupující vysokou literaturu, byly psány spisovnou italštinou, a komedie, představující literaturu nižší, byly psány dialektem a mířily spíše k lidovým vrstvám.

Dílo patří k nejuznávanějším v literatuře vůbec, zejména pak italské, neboť je psané v italštině, což byl tenkrát vlastně nový jazyk, poskládaný ze 14 různých italských nářečí, neboť oficiálním jazykem Italů byla již v té době poněkud přežitá latina. Dante je tedy otcem moderní italštiny.

Sada samotná je (alespoň pro mě) na pochopení dost složitá. Autoři také většinu karet úplně přejmenovali (i když základní tarotová struktura zůstala zachovaná), přičemž vycházeli z Dantových děl Hostina (Il convivio -Velká arkána) a právě zmíněné Božské komedie, jejž tři části odpovídají třem barvám Malé arkány: Peklo = Meče/Plameny, Očistec = Pentakly/Oblaka, Ráj = Poháry/Světla a konečně Hole neboli cihly reprezentují významné osoby a události v Danteho životě. Eso holí (vlevo) např. připomíná jeho odchod z Florencie do vyhnanství, což mu umožnilo Commedii vůbec napsat…

Nakonec jsem si nechala sady na téma film a Hollywood. Zobrazují spíše filmové hvězdy a jednotlivé filmové postavy, podle toho, jak dalece jste vtaženi do tématu, k vám tedy karty mluví…

 

Zleva: Zlatý věk Hollywoodu (Marilyn Monroe jako Hvězda, Fred Astaire – Eso holí, Alfred Hitchcock – Eso mečů…), Tarot srdce hvězd: (Blázen, Mág a Milenci – protagonisty si určitě doplníte sami… 🙂 )

 

Ve 21. století je tarot skutečný fenomén; už dávno přestal být doménou vyznavačů tajných nauk a vyvolených jedinců pečlivě zasvěcovaných během podivných rituálů. Namísto toho se stal takřka běžnou součástí každodenního života. Najdeme ho na stránkách bulvárního tisku, ve filmech, v knihkupectvích… ve speciálních prodejnách nebo internetových e-shopech. Zabývají se jím psychologové a koučové a i mnohý významný ilustrátor si pokládá za čest, nějakou tu sadu namalovat. Témat ke ztvárnění je nepřeberné množství, tudíž se můžeme těšit, že tarotové sady budou stále přibývat…

 

 

Zpět