Sibyla Erythrejská pochází pravděpodobně z maloasijských Erythrejí. Je to nejznámější hellénská Sibyla. Předpověděla porážku Trójanů, píše o ní Apollodóros a Herakleitos z Efezu. Michelangelo ji zachytil v momentě, kdy nerušeně otáčí stránky své knihy. Vyzařuje z ní ušlechtilost a vznešenost. Malý putti v… celý text

Libyjská Sibyla je ze všech postav nejvýrazněji umístěná v prostoru. Michelangelo zde zároveň zvolil nejvíce komplikovanou kompozici, tzv. figuru serpentinatu. Její tělo dosahuje nejvyššího stupně spirálového otočení. Sibyla je mladá a krásná. Má nádherné hladké a témeř průsvitné orientální šaty a jemnou… celý text

Sibyla Kúmská je v kapli umístěna přímo uprostřed řady svých kolegyň a kolegů po pravé straně od vchodu. Je ze všech nejrobustnější a nejvíce nápadná. Sibyla je pootočena bokem, zatímco nohy jsou zpříma. Nahlíží do ohromné knihy, která je jistě těžká, a Sibyla si ji proto musí opírat o opěradlo svého… celý text

  Delfská Sibyla patřila ke kněžkám Apollónova chrámu v Delfách a zmiňuje se o ní Plútarchos, občanským povoláním velekněz tohoto chrámu. Ze všech Sibyl na stropě v Sixtinské kapli je nejmladší a má nejkrásnější tvář dívky sotva čtrnáctileté s podivně smutným výrazem. Sedí na svém trůnu nad pravou… celý text

    Čtyři rohové plochy v Sixtinské kapli vyhradil Michelangelo biblickým postavám, které se nějakým způsobem zasloužily o přežití židovského národa a zabránily jeho zániku. Dvě tyto tzv. pendety  na stěně protilehlé k monumentální fresce Poslední soud popisují dva příběhy: Juditin a  příběh… celý text

    Poslední freska z devíti hlavních scén uzavírá nejen vyprávění o Noemovi, ale potažmo celý příběh prvního lidstva. Námětem je několik veršů (20-27) z deváté kapitoly Genesis: I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku… celý text

    Scéna potopy vznikla jako vůbec první, kterou Michelangelo v Sixtinské kapli namaloval. Její vznik provázely technické potíže plynoucí jak z Michelangelovy nezkušenosti s malováním fresek, tak z neznalosti účinku obrovského prostoru kaple, který Michelangelo nevzal při navrhování kompozice v úvahu…. celý text

    Jak už bylo řečeno, centrální část stropu zachycuje devět hlavních příběhů Genesis. První trojice popisuje stvoření vesmíru a planet, druhá trojice vypráví o stvoření člověka a o jeho úpadku a třetí trojice je o naději spojené s novou érou, novým počátkem, po potopě světa. Ve třetí trojici… celý text

    „Dvojfresku“ Prvotní hřích a Vyhnání z ráje namaloval Michelangelo za třináct dní. Je jedinečná už svou kompozicí nemluvě o bohaté symbolice, která však vyplývá z námětu samotného. Obraz zahrnuje dvě samostatné scény oddělené Stromem poznání, který, jak známo, rostl přímo uprostřed zahrady… celý text

    Freska Stvoření Evy byla první scénou dokončenou po výměně lešení (které obsáhlo jen polovinu délky kaple), pravděpodobně na podzim 1511. Michelangelo si tehdy (poté, co měl sám možnost spatřit svou práci z pohledu návštěvníka kaple) uvědomil, že vysoký počet malých postav je obtížně… celý text

    Při malování stropu Michelangelo postupoval od vchodových dveří směrem k oltářní stěně, na kterou později namaloval Poslední soud. Stvoření Adama následovalo po nucené pauze v roce 1510-11, kdy bylo demontováno lešení a fresky částečně odkryty. Při pohledu zdola, z hloubky třinácti metrů, si… celý text

    Tato freska je třetím výjevem, který Michelangelo namaloval, ale v Bibli se tento děj odehrává druhý den. Bůh zde odděluje vody od země. Voda je na obraze znázorněna v zadní části za Bohem v levém horním rohu. Není téměř vidět, jelikož ji překrývá rozevlátý plášť, který nadnáší… celý text

    Michelangelo zde vyobrazil třetí a čtvrtý den stvoření v příběhu Genesis. Freska byla namalována jako druhá v pořadí. Z tohoto obrazu na nás dýchne Michelangelův smysl pro humor. Ač zřejmě silně introvertní člověk, zde neváhal a namaloval Boha velmi zlidštěného. Celý výjev je prodchnutý… celý text

    Prostředních 9 fresek klenby tvoří nejvýznamnější část celé výzdoby. Odehrává se na nich příběh Genesis. Okolo architektonických prvků klenby umístil Michelangelo nahé mladíky tvz. Ignudi. Jsou to hrdinové a mučedníci, kteří vyjadřují skryté pocity. Toto rozložení vyvolává představu… celý text

    Čtyři rohové plochy v Sixtinské kapli vyhradil Michelangelo biblickým postavám, které se nějakým způsobem zasloužily o přežití židovského národa a zabránily jeho zániku. Dvě tyto tzv. pendety  nad oltářní stěnou s freskou Poslední soud popisují vítězství nad proradným vezírem Hamanem (vlevo)… celý text

  Poslední soud nastane – podle křesťanské nauky – po druhém Kristově příchodu a po všeobecném vzkříšení mrtvých, kteří budou společně se živými s konečnou platností souzeni a bude rozhodnuto, zda přijdou do nebe či do pekla. V Bibli jsou o něm četné zmínky, ale za nejdůležitější místo se považuje… celý text

    Vznik a historie stavby Sixtinská kaple je kaple Apoštolského paláce ve Vatikánu, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie. Stojí na sever od Baziliky svatého Petra, s níž je spojena Královským schodištěm, pro turisty je však přístupná pouze přes Vatikánská muzea. Je známá hlavně kvůli vnitřní… celý text