Září: Vítězství Vulkána, Cosmé Tura

Regentem měsíce září je Vulcan alias řecký Hefaistos, bůh ohně, sopek a kovářství. Héfaistos, syn Dia a Héry, bůh ohně a božský kovář, se narodil jako slabé a chromé dítě. Když Héra uviděla takového neduživého syna, rozhněvala se a svrhla jej z Olympu. Héfaistos však tento pád přežil, jelikož spadl do moře, kde ho zachránily mořské bohyně Téthys a Eurynomé.  Po svém druhém svržení z Olympu (kdy ho dolů shodil pro změnu Zeus za to, že stranil své matce Héře v jedné z jejich mnoha manželských rozepří) dopadl na ostrov Lémnos. Vulcana můžeme na fresce vidět v levé části při práci v jeho kovárně ve společnosti tří kyklopů. Kyklopové byli jednoocí obři pokládaní za Vulcanovy pomocníky. Vulcanův vítězný vůz je tažen párem opic, které patří k jeho erbovním zvířatům, neboť ho na Lemnu krmily po jeho pádu z Olympu. Opice také sedí na voze, který řídí ženská postava jednou nohou přidržující kouli. Zde se malíř pravděpodobně odkazuje na společný kult Vulcana a Maiy Volcani, bohyně růstu rostlin ve smyslu Matky Země, rozšířený zvláště v Římě. Druhý výklad může být alegorie Spravedlnosti, která bývala v renesanční době (byť ne často) zobrazována právě s koulí na znamení, že její vláda je univerzální. Se spravedlností bylo navíc spojováno astrologické znamení Vah připadající na měsíc září. Váhy jsou prvním podzimním znamením, příroda se chystá ke spánku a vše se zklidňuje. Toto znamení představuje zejména hledání rovnováhy a harmonie, hlavně pak mezi objektem a subjektem. Váhy jsou znamením silně zaměřeným na vztahy, což plyne z podstaty jejich vládnoucí planety – Venuše. A Venuše byla Vulcanova manželka. Vyobrazení jeho asi nejznámější „patálie“ vidíme na fresce vpravo. Venuše zde leží se svým milencem Marsem a nad nimi posměšně přihlížejí svolaní olympští bohové.

Podle Odyssey byla manželkou Héfaistovou (= Vulcan) bohyně Afrodíté (= Venuše), která ho podváděla s bohem Áreem (= Mars). Pokaždé, když Héfaistos opustil dům, odešla bohyně za milencem. Dlouho by je nikdo z ničeho nepodezíral, dokud je Hélios, bůh slunce, nespatřil v Áreově paláci přímo při činu. Okamžitě o tom informoval Héfaista, který si i přes ohromný vztek na svou milovanou ženu dokázal uchovat chladnou hlavu a vymyslel plán, jak milence přistihnout a obvinit je před všemi bohy. Z bronzu (podle některých verzí ze zlata) Héfaistos ukoval nezničitelnou, avšak jemnou a hebkou síť, kterou potají připevnil na lože, ve kterém se spolu Afrodita a Áres milovali. Oznámil pak ženě, že odjíždí na ostrov Lémnos, kde rád trávil čas. Afrodita ihned do svého domu boha války pozvala. Héfaistos to moc dobře věděl a ve skutečnosti čekal na ráno, kdy se oba po noci plné rozkoše probudili a zjistili, že jsou uvěznění v síti. Bůh kovář povolal všechny bohy ke spoutaným milencům a ukázal jim, jak mu je žena nevěrná. Po jejím otci Diovi (přinejmenším adoptivním) žádal, aby mu zaplatil tučné výkupné, jinak že bohyni nepropustí. Áreovi dal stejnou nabídku. Zeus se Héfaistovi jen vysmál, ale Poseidon slíbil, že vše zaplatí. Při pohledu na nahou bohyni lásky se do ní totiž bezhlavě zamiloval. A ještě doufal v to, že Áres výkupné nezaplatí, aby si Afroditu mohl sám vzít za manželku, když se na ni manžel tak hněval. Hermés, bůh pocestných a kupců, nad milenci prohlásil, že by mu nevadilo být pod třemi takovými sítěmi, jen kdyby měl Afroditu vedle sebe. Zcela tak situaci zesměšnil, takže byl Héfaistos nucen milence propustit, aniž by získal jediný peníz.

Vpravo na vnější stěně Vulcanovy kovárny vidíme zrcadlový štít a v něm slavnou Kapitolskou vlčici kojící Romula a Rema, zakladatele Říma. I tento motiv má vztah k Vulkánovi a městu Řím; na úpatí kopce Capitol na Foru Romanu stála nejstarší Vulcanova svatyně.

Prostřední registr zobrazující znamení Vah stejně jako spodní registr jsou bohužel silně poškozené a jakýkoli pokus o výklad je nemožný.

Freska pro měsíc září je zároveň posledním dochovaným z celkem dvanácti obrazů tohoto cyklu.

Na fresce pro měsíc září našly předobraz následující karty (viz fotogalerie)