Červen: Vítězství Merkura, Cosmé Tura

Regentem měsíce června je všestranný posel bohů Merkur, bůh cest a cestování, pastýřů, zlodějů a obchodníků, řečnického umění, vědy a magie a také průvodce duší do podsvětí. Jeho tradičním atributem je hůl, kolem které se obtáčejí dva hadi, tzv. caduceus, Hermova hůl, s jejíž pomocí může na lidi seslat smrt i spánek. Merkur zobrazený na fresce sedí na voze, který táhnou dva černí orli. Jeho hlava a horní část těla se nedochovala a i jiné části obrazu jsou silně poškozené. V levé ruce drží svou hůl a v pravé strunný nástroj, což je odkaz na příběh, v němž Merkur (alias Hermés) vyměnil svou lyru (kterou si sám vyrobil z želvího krunýře) za stádo krav s bohem věštby Apollónem. Kolem jeho vítězného vozu jsou shromážděné jeho planetární děti: vlevo skupina učenců horlivě diskutuje, jiní dva muži na opačné straně jsou zcela zaměstnáni směnou peněz a další skupina –zřejmě obchodníků – stojí u krámku se zbožím (zcela vpravo). Na louce v pozadí se pasou krávy. Na zemi poblíž leží mrtvý stooký pastýř Argos; Záletný nejvyšší bůh Zeus se zamiloval do kněžky Íó a před svou žárlivou manželkou Hérou ji skryl v podobě krávy. Héra ovšem jako vždy zjistila, jak se věci mají a přemluvila Dia, aby jí krávu daroval. Nechala ji potom hlídat stookým pastýřem Argem. Zeus poslal boha Herma (Merkura), aby pastýře zabil. Hermés uspal Arga hrou na flétnu a ve spánku jej připravil o život. Poté Héra poslala na začarovanou Íó velkého ováda, který ji zahnal až severozápadnímu moři, které bylo po ní nazváno mořem Iónským. Tam však pouť Íó neskončila, prchala před ovádem na východ a zastavila se u skály, k níž byl přikován Titán Prométheus. Ten jí poradil, aby se uchýlila do Egypta. Na břehu Nilu pak porodila Epafa, Diova syna, který se později stal prvním egyptským králem. Naproti mrtvému Argovi, v levé části fresky, vidíme další skupinku tří mužů hrajících na flétnu, další z Merkurových atributů. Následující registr ukazuje červnové souhvězdí Raka, ztvárněné jako krásného rudého humra a jeho dekany. Dekany jsou části zvěrokruhu, které teoreticky vznikají rozdělením zvěrokruhu do 36 stejně velkých dílů o délce 10 stupňů. Každé zvířetníkové znamení má tedy principiálně tři dekany o stejné délce, ještě dnes to někdy připomenou horoskopy v bulvární časopisecké astrologii. Jenomže toto dělení je dost nepřesné, neboť ani fáze zvěrokruhu nejsou stejně dlouhé. Zvěrokruh z Dendery ukazuje ve svém vnějším kruhu 36 dekanů v podobě egyptských bohů. Jména těchto bohů byla částečně převzata helénistickou astrologií a jejich význam byl často modifikován a navíc namnoze také nesprávně pochopen. Původně pocházelo 36 dekanů z 36 hvězd v babylonském zvěrokruhu, které sloužily k určování času. Zdá se tedy, že zavedení dekanů vytvořilo základ pro rozdělení dne do 24 hodin. V Egyptě se jejich význam později podstatně změnil a staly se božstvy, bohy dekanů, kteří ovládali 10 stupňů široké sektory zvěrokruhu. Později přiřadila helénistická astrologie dekanové bohy, jejichž původ neznala, znovu hvězdám a výrazně tak přispěla ke zmatkům okolo nich. Spodní registr je bohužel vážně poškozen a malby nelze interpretovat.

Na fresce pro měsíc červen našly předobraz následující karty (viz fotogalerie)