Doupě Osamělé vlčice

internetový občasopis aneb Cesty k jádru pudla...

Stvoření Slunce, Měsíce a rostlin

Datum publikace: 26.9.2017 Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Sixtinská kaple

 

 

Michelangelo zde vyobrazil třetí a čtvrtý den stvoření v příběhu Genesis. Freska byla namalována jako druhá v pořadí. Z tohoto obrazu na nás dýchne Michelangelův smysl pro humor. Ač zřejmě silně introvertní člověk, zde neváhal a namaloval Boha velmi zlidštěného. Celý výjev je prodchnutý horečnou činností: Bůh rozmáchlými gesty posunuje vesmírná tělesa v prostoru jako by to byly dětské hračky. Chvíli je tu a chvíli onde. Majíce plné ruce práce s tvořením světa a vesmíru, ani si ve svém tvůrčím zápalu nevšiml, že se mu odhalilo „božské pozadí“. V levé části fresky je Bůh zaneprázdněn tvořením veškerého rostlinstva, vpravo pak odděluje Slunce a Měsíc. Výjev je popsaný v 11-19 verši kapitoly 1 v knize Genesis:

Bůh také řekl: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“ A stalo se tak. Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré. Byl večer a bylo jitro, den třetí.

I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let. Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak. Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí, aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré. Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.

Je stvoření světa podle knihy Genesis pouhou legendou?

Článek Ing. Miloše Balátě

z webu Víra a věda

Podle současného, všeobecně uznávaného kosmologického modelu, vznikl náš vesmír v okamžiku velkého třesku, po kterém následovaly krátké éry hadronová a leptonová, následované érou záření a érou látkovou, v průběhu které vznikly postupně neutrální atomy, galaxie a sluneční soustavy se svými planetami, mezi kterými byla i naše Země. Nemuselo to tak být, ale málokdo o tomto kosmologickém modelu dnes pochybuje. Nezapomínejme však, že vědecké představy o vesmíru, jeho struktuře a vývoji se za posledních pár staletí několikrát radikálně změnily. A určitě se ještě změní.

Naproti tomu kniha Genesis zůstává stálá a říká nám, že první den stvořil Bůh nebe a zemi a oddělil světlo od tmy. Den třetí oddělil Bůh vody od suché země a stvořil „trávu a bylinu vydávající símě, a strom plodný….“ Až čtvrtý den učinil Bůh dvě světla veliká, Slunce a Měsíc, a ostatní světla nebeská. A zde tkví základní problém. Jak se máme vyrovnat s tím, že Bůh stvořil napřed zemi i s vegetací a až následně slunce, měsíc a nakonec hvězdy? A jak si vysvětlit ono „dělení vody od vod, a dělení vod, které jsou pod oblohou od vod, které jsou nad oblohou, dle Gen 1, 6-7 ?

Popis v Knize Genesis začíná dle mého názoru v období prekambria, tj. v období, kdy teplota zemského povrchu i zemské atmosféry byla vyšší než sto stupňů a Zemi obklopovala hustá atmosféra sestávající z plynů a vodních par, které na zemský povrch nepropustily žádné světlo.

Genesis, den první: „Země byla nesličná a pustá a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami“.

Zemi v té době obklopovala tak hustá atmosféra, která na zemský povrch nepropustila žádné světlo. Hlavní část vody byla tehdy soustředěna v zemské atmosféře.

Genesis, den první: “I řekl Bůh: Buď světlo! A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí“.

Na Zemi a v její atmosféře mezi tím poklesla teplota, vodní páry začaly postupně kondensovat a zemská atmosféra částečně zprůhlednila, tak že se na zemský povrch dostalo sluneční světlo. Bylo možno rozeznat den od noci.

Genesis, den druhý: Řekl také Bůh: Buď obloha uprostřed vod, a děl vody od vod. I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod které jsou nad oblohou.

S klesající teplotou došlo k prudké kondensaci vodních par a na zem se snesly prudké deště. Mezi vodou na zemi ve formě kapalné a vodou v atmosféře, již byl znatelný rozdíl.

Genesis, den třetí: Řekl také Bůh: Shromážděte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno a ukaž se místo suché. I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. Potom řekl Bůh: Zploď země trávu a bylinu vydávající símě a strom plodný, nesoucí ovoce podle pokolení svého.

V odborné literatuře se dočteme, že v období prekambria vznikly nejen první kontinenty, ale také jednobuněčné organismy, rostlinný a živočišný svět.

Genesis, den čtvrtý: Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci.  I učinil Bůh dvě světla velká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí, též i hvězdy.

Celý proces vývoje na Zemi, včetně vzniku živých organismů, vedl k tomu, že se zemská atmosféra pročistila a zprůhlednila do té míry, že se nám (jako pozorovateli) objevilo na obloze postupně slunce, na noční obloze měsíc a nakonec i hvězdy. Nejedná se tedy zřejmě o líčení ontologické (byly stvořeny hvězdy a planety), ale fenomenologické (hvězdy a planety se staly ze Země viditelné).

 

další zdroje: www.wlyceum.cz

 

 

Zpět