Doupě Osamělé vlčice

internetový občasopis aneb Cesty k jádru pudla...

Trojný princip Bohyně Matky

Datum publikace: 23.9.2017 Rubrika: MYTOLOGIE

Kult bohyně, která sídlila v divokých horách a byla uctívána jako Velká Matka, byl rozšířen v maloasijské a syrské oblasti. Často byla ztotožňovaná s Matkou Zemí. Znali ji po celém starověkém světě. Po celá staletí, pokud ne dokonce tisíciletí, byla tato mateřská a pečovatelská bohyně doprovázena divokými zvířaty, žila ve skalách, horách a dřevech, měla moc nad zvířecím a rostlinným světem a byla považovaná za tajemnou bytost s nevyčerpatelnými možnostmi (Robert Turcan, The Cults of the Roman Empire). Časem se jí dostalo označení Kybelé, mnohdy ještě s bližším označením Idská, podle pohoří Idy, které obývala a kde později stál její chrám. Pochází z maloasijské Frýgie. Odtud se časem dostala do maloasijských řeckých měst a poté i do samotného Řecka. Byla uctívána ve formě posvátného kamene – bétylu, které byly v některých případech vyhlazené do bust a obtěžkané parádou, jak dosvědčují mince z římské éry. Některé z těchto Matek, jako např. Artemis z Efesu, byly zobrazovány s mnoha prsy, stojící, přísné, nepřístupné, hieratické a lemované vysokou zvěří. Jinde byla Velká Matka zobrazená na trůně, se silnou a zaoblenou postavou, jak sedí mezi dvěma lvy. Nápadným znakem je koruna na hlavě v podobě hradu.

Bohyně je trojjediná v tom smyslu, že je jedna, ale v průběhu roku se mění, což naznačuje její příbuznost s měsíčními kulty a kalendářem, který dělil rok do tří období: jara, léta a zimy. Proto byla bohyně uctívána jako Panna, Matka a Stařena. Ve většině mytologií se nachází trojice bohyň, sester a vždy jsou to tři aspekty původní kdysi jedné bohyně např. tři Gorgony, tři Sudičky, tři Grácie apod.). Ona je matkou všeho. Vše, celý vesmír i Země, vzešlo z jejího lůna. Ona vše objímá svou láskou. Je patronkou ženství, plodnosti a mateřství, ale i magie. V různých dobách a v různých kulturách ji nazývali jinak: sumerská Innana, Akaddská Ištar, fénická Astarte, v Egyptě Hathor (Eset/Isis), ve starém Řecku Démétér, již později Římané ztotožnili se svou bohyní úrody Ceres… Je to ženský princip, někdy částečně splývající s bohyní lásky Venuší či Afroditou. Starověká mezopotamská bohyně Mammi byla tvůrkyní života, stvořila prvních sedm mužů a sedm žen. Indiáni kmene Hopi měli svou Pavoučí ženu a určitě není náhoda, že tantra, učení o prapodstatě vesmíru, se dá přeložit jako síť či pavučina. První bohyně byla „přadlena“, utkala vesmír a upředla prvního člověka ze čtyř barev země: žluté, rudé, bílé a černé (mimochodem stejné barvy označují v alchymii čtyři stupně Velkého Díla a najdeme je v Rider-Waiteově tarotu na kartě Mág – a Císařovna).

 

viz též: Významy karet / Císařovna

 

Zpět