Doupě Osamělé vlčice

internetový občasopis aneb Cesty k jádru pudla...

Kirké aneb muži v ohrožení

Datum publikace: 6.9.2017 Rubrika: MYTOLOGIE

 

http://67.media.tumblr.com/23e9f422e1939fd7dffd353d924505d2/tumblr_ocbk5z8OvB1sjjdtyo1_1280.jpgKirké byla jednou z nejobávanějších kouzelnic, před níž se muži třásli a již ženy zbožňovaly. Je považována za pramáti  čarodějnic a z psychologického pohledu je předobrazem femme fatale, osudové ženy. V Tarotu of Delphi se tato postava objevuje hned na třech kartách, přičemž zosobňuje tři různé archetypy: Královnu pohárů, Sílu a Spravedlnost…  V umění patří k nejčastěji zobrazovaným ženským postavám, nabízený pohár s kouzelným nápojem však doprovází pohledem, který láká i varuje zároveň…
Kirké byla dcerou boha Slunce Hélia a nymfy Persy (nebo Perseis), jedné ze tří tisíc dcer boha Okeana, jejíž jméno je odvozeno z řeckého persé – zničit, zabít nebo plenit ohněm. Perseis byl ovšem také přídomek bohyně čarodějnic Hekaté, zobrazované v trojjediné podobě s hlavou psa, hada a koně. Hekaté byla měsíční bohyní, ovládala kouzla a z čarovných bylin připravovala rozličné nápoje, byla také bohyní porodů. Její další verzí byla Selené, bohyně měsíce a Artemis-Luna. Kirké se všem těmto bohyním v mnohém podobá. Hesiodos ji taktéž ve své Odysseie označuje slovem theá – tedy bohyně. Ve svém sídle na ostrově Aiaia trávila obvykle čas tkaním nebo předením, což ji spojuje se Sudičkami, které jsou rovněž vyjádřením tohoto trojjediného archetypu, a sice Stařeny. Z uvedeného je tedy zřejmé, že se jednalo stále o jedno a totéž božstvo – původní trojjedinou Velkou bohyni Matku…  Sestrou Kirké byla krétská královna Pásifaé, ano, ta jež porodila nestvůrného Minotaura, jehož otcem byl nejoblíběnější Posseidónův býk (symbol sexuální síly). A slavná Médeia, jež dopomohla Iásónovi ke Zlatému rounu byla její vlastní neteř.
V Kirké se prolínají hned dva základní ženské archetypy, a sice femme fatale – osudová žena a čarodějnice; oba v podstatě reprezentují negativní aspekt matky, onu zlou, trestající, ničící a zabíjející část Velké bohyně.  Základním atributem Kirké  je však její schopnost připravovat z bylin nejrůznější nápoje s jejichž pomocí (a s pomocí své kouzelné hůlky) dokáže lidi proměňovat ve zvířata a naopak. Základním příslušenstvím je zde kotlík, kalich či pohár (s nímž je ostatně velmi často zpodobňována) jakožto prastarý symbol ženství a ženského principu vůbec. Téma lásky a milostné a sexuální magie, ale i věčného mládí a života, které s tímto archetypem také úzce souvisí se objevuje v mnoha mýtech a pohádkách napříč světem i časem. Kirké nabízející pohár (pokušení) je vlastně ženská podoba Ďábla: ochutnej a uvidíš! („jen jsem to zkusil a jednou se napil, od těch dob žízeň mám…“ / Argema). V Bibli je pohár pro změnu zmiňován v souvislosti s trestem: hříšníci musí vypít kalich Božího hněvu :

„Bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu…“ (ZJ 14, 9-10)

Kirké „milující“

Kirké byla pokládána za mimořádně krásnou a svůdnou ženu, smyslnou a sexuálně svobodnou, nezávislou, která si s muži dělala co chtěla (samozřejmě za pomoci čar a kouzel). Byla také nebezpečnou intrikánkou, pro kterou mužovo NE znamenalo jediné – pomstu. Taková je Kirké jako Královna pohárů, navenek klidná jako vodní hladina, ovšem v hlubině svého srdce skrývá leccos. Nešťastný Glaukos by mohl vyprávět… Podobnou obětí se stal i král Pikus (nebo Picus), kterého ze vzteku, že ji nechce, proměnila v datla.

Kirké ovládající i trestající

Kirké by se nestala tak mocnou kouzelnicí, kdyby neměla možnost své umění neustále zkoušet a vylepšovat, a tak každý, kdo na její ostrov zavítal, ať už vědomě nebo náhodou, stal se jejím pokusným králíkem. Díky tomu časem žila uprostřed smečky krotkých lvů, tygrů, vlků a dalších šelem. Stejný osud, tedy nedobrovolná proměna, potkal i Odysseovy námořníky, když na své nekonečné pouti přistáli u jejích břehů, aby zde nabrali vodu a zásoby. Deset členů posádky Odyseus poslal na průzkum. Po nějaké době došli muži k překrásnému paláci a Kirké je vítala a zvala je dál. Nabídla jim datle, med a víno, do kterého byly ovšem přimíchány mocné byliny, a proměnila muže ve vepře (mimochodem prase, resp. kanec, byl symbolem sexuální náruživosti, jež byla připisována zejména mužům). Tedy až na jednoho: nedůvěřivý Eurylochos zůstal venku a vše sledoval oknem. Pak utíkal na loďa vše vylíčil Odysseovi. Ten se ihned ozbrojil a vyrazil do paláce. Cestou jej však zastavil bůh Hermés, aby ho varoval a pomohl. Daroval mu kouzelnou bylinu moly a poradil, aby na Kirké vytasil meč jako by ji chtěl zabít. Stalo se tak. Kirké se vyděsila, že na Odyssea její kouzla neúčinkují a slibovala, že mu neublíží. Odysseus si to nechal odpřisáhnout, a teprve potom s ní hodoval a vyjednával o osvobození svých mužů. Homér píše :

„Děl jsem, a mocná Kirké se vzdálila komnatou kvapně, majíc v pravici prut. Pak vyhnala, odemknuvši dveře, druhy. Ti devítiletým svou postavou podobni vepřům shlukli se naproti sobě, a Kirké sama jich středem chodíc, každého z nich zas kouzlem jinačím třela“  (Odysseia, překlad Jan Laichter, 1940).

Odyseus pak zůstal u Kirké celý rok. Po jeho odjezdu Kirké porodila syna Telegena.

 

Zdroje: Wikipedie, Robert Graves, Řecké mýty,
Rubrika: MYTOLOGIE

Zpět