Obrazy a sochy svatého Rocha roztroušené po celé Evropě vyvolávají u nezasvěcených smích i velký údiv. Světec nadzdvihuje svou zřasenou tuniku, aby ukázal krůpěje krve tekoucí po vnitřní straně stehen. Doprovází jej pes, jehož tlama je na dvou místech viditelně vyboulená. Lidová legenda tento světcův atribut vysvětluje Rochovou dobrovolnou kastrací, kterou údajně podstoupil proto, aby ho žádný chtíč neodváděl od pomoci nemocným. Další výklad tvrdí, že Rocha „vykleštil“ sám pes a že symboly jeho mužství právě drží v tlamě. Skutečnost byla jiná. Svatý Roch (1293 – 1327) je křesťanský světec, který se narodil ve francouzském Montpellier. Procestoval velkou část západní Evropy a věnoval se ošetřování nemocných. Již počátkem 15. století je svatý Roch vzýván jako ochránce nakažených morem. Stal se tak vedle lékařů – dvojčat Kosmy a Damiána a svatého Šebestiána – patronem lidí zasažených morovou ranou. Rochovo zobrazení se objevuje v mnoha uměleckých dílech (například soch na domě U Zlaté studny v Karlově ulici na Starém Městě pražském). Světec nadzvedává svou poutnickou tuniku, aby ukázal černou krvácející skvrnu na části těla, kde se mor projevil nejdříve. Pod dalším atributem – poutnickou holí – sedí pes, který mu v hubě přinesl bochník – nenechme se proto zmást současným tvarem chleba. Lidé ohrožení morem se bránili přímému styku s nemocným, a proto využívali svých čtyřnohých pomocníků. James Hall v svém Slovníku námětů a symbolů ve výtvarném umění uvádí i jiné příklady zpodobnění tohoto světce: „Svatý Roch leží v pustině, jeho pes mu v hubě přináší bochník chleba. Opatruje ho anděl. Svatý se uzdraví a vrací se do svého rodného města. Nemoc ho však natolik změní, že ho obyvatelé nepoznají a zavřou do vězení, kde nakonec zemře. Na obrazech z vězení je stále vidět se svým psem, opatrován andělem. “ V patnáctém století benátští žoldnéři ukradli z Montpeliere světcovy ostatky a jejich převezením do Benátek byl dán základ vzniku církevního Scuola di S Rocco. Věřme tedy, že to co svatý Roch skrývá pod svou tunikou, zůstává stále na svém místě. /Text: Pavel Vondráček/
Význam karty jak jej uvádí web spimajim.cz:
„Tato karta většinou souvisí se situacemi, kdy má člověk na vybranou, ale asi by raději neměl. Muž na obrázku (Rider-Waite tarot, pozn. O.V.) nemá volné obě ruce. Aby mohl držet obě hole, musí si jednu vybrat. Je otázka, jestli si vybírat chce a jestli ví, jak si vybrat. Přesto toto není karta hovořící o rozhodování. Je to karta, která většinou mluví o tom, že máme nějakou možnost navíc, která je nám spíš na obtíž, spíš vše komplikuje. Karta říká, že věci jsou složitější, než je nám milé. A že se od toho snažíme mít spíše odstup, než to řešit. Pokud Vám karta vyjde jako rada, pak zachovejte zatím neutralitu, a snažte se na vše podívat z odstupu a ujasnit si svá stanoviska.“
Můj komentář: zdá se, že odkazem na sv. Rocha a jeho údajnou dobrovolně podstoupenou kastraci se autor těchto tarotových karet snažil vyjádřit to, co jsem ve výše citovaném textu podtrhla… Výjev na kartě pochází z fresky „Vítězství Jupitera“ (červenec) Cosmé Tury, 1476-84, 500 x 320 cm, Palazzo Schifanoia, Ferrara
viz též Červenec: Vítězství Jupitera…
Zpět