John William Waterhouse (1849-1917)

byl britský malíř známý svými obrazy ženských hrdinek z literatury a z klasické řecké mytologie. Jeho díla jsou prodchnutá jakousi snovou a romantickou náladou. Oba jeho rodiče byli malíři s působištěm v Itálii, kde se John W. Waterhouse v roce 1849 narodil. Po celý jeho život mu říkali „Nino“ – Ďěťátko. V roce 1854 se s rodiči vrátil do Anglie, do Itálie však podnikl v 70. a 80. letech 19. stol. několik samostatných cest a maloval zde žánrové obrázky.  Před vstupem na Royal Academy pomáhal otci v jeho ateliéru. Waterhouseova raná díla neměla nic společného s malbami prerafaelitů (tedy podle vzorů středověku či přírody), ale sestávala z klasických témat v duchu velikánů anglického akademismu a historické malby Almy-Tademy a Leightona. Tyto rané práce byly vystaveny v Galerii Dudley v salonu Společnosti britských umělců a v roce 1874 byl vystaven jeden jeho obraz (Spánek a jeho nevlastní bratr Smrt) na letní výstavě Královské akademie. Obraz měl až nečekaně velký úspěch a Waterhouse byl pak vystavován na této prestižní výroční výstavě každý rok až do roku 1916, s výjimkou let 1890 a 1915. Waterhouse šel od tohoto okamžiku na londýnské umělecké scéně doslova od úspěchu k úspěchu.

Po svatbě s Esther Kenworthyovou v roce 1883 se usadil v rezidenci na Primrose Hill. Z jeho soukromého života toho není známo mnoho, dokonce ani to, kdy přesně se narodil; Christopher Wood, britský historik umění, o něm napsal: „Waterhouse, byl poměrně společenský člověk, ale příliš skromný na to, aby dokázal mluvit o sobě nebo o svém umění“.  A tak ani neznáme totožnost modelky, která se opakovaně objevuje v jeho práci. John Williams Waterhouse zemřel na rakovinu v roce 1917. Esther nemohla mít děti*), svého manžela přežila o 27 let. Zemřela v roce 1944 v domě pro seniory a dnes je pochována po manželově boku na Kensalském hřbitově v severním Londýně.

Zemřel jako slavný a bohatý umělec i přesto, že se vlastně věnoval stylu dávno vyšlému z módy (vrcholil v době, kdy se malý John William teprve v Římě narodil) a byl tak paradoxně dost originální, aby mohl být ve své době brán za příklad „starého dobrého umění“ v protikladu k novým moderním uměleckým směrům přicházejícím přes La Manche z Francie, zároveň mohl být stejně tak dobře vnímán jako „svěží vítr“ v protikladu k „zatuchlému“ a prázdnému britskému akademismu. Waterhouse však nevytvářel pouhé kopie stylu prerafaelitů, právě naopak, vytvořil na tomto poli zcela originální velkolepé dílo a dokázal se postavit na roveň svým o generaci starším kolegům a do jisté míry jejich dílo završit.

Waterhouseovy práce jsou dnes perlami především několika významných britských, ale i světových galerií. Royal Academy of Art uspořádala v roce 2009 velkou retrospektivu jeho díla a zařadila jej tak do řady největších osobností světového umění.

_________________________________________________________________________________________

*) zde se informace rozcházejí; některé zdroje uvádějí že nemohli, jiné že neměli a jiné dokonce, že měli dvě, ale zemřely v raném věku…

Zdroje: wikipedie, portál věnovaný životu a dílu, přehled obrazů, systematický přehled obrazů