Marcus Curtius skáče do propasti (1842)

Datum publikace: 6. 9. 2017 Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy

 

Benjamin Robert Haydon, olej na plátně 76 x 63 cm, National Gallery of Victoria, Melbourne, Austrálie

 

Pověst o obětní smrti mladého římského vojáka Marca Curtia byla jednou z legend snažících se vysvětlit původ jména Lacus Curtius, jezera na Římském fóru. Podle Livia se to stalo roku 362 př. n. l. Tehdy se uprostřed fóra objevila trhlina v zemi, která se nedala ničím zaplnit. Sešli se mudrcové a věštci a vyřkli orakulum: Řím musí obětovat to, co je pro něj nejcennější a co mu dodává největší sílu. Pak bude jeho sláva trvat věčně. Marcus Curtius pochopil poselství, totiž že největším bohatstvím Říma je statečnost a odvaha římského vojáka, a tak se na koni a v plné zbroji vrhl do propasti. Ihned poté se trhlina sama zacelila.

 

Námět obrazu bývá často chápán jako Haydonovo proroctví vlastní smrti, protože voják má jeho tvář. Je nepochybné, že se s tímto archetypem hrdinství sám silně identifikoval. Narozdíl od jeho hrdiny však jeho vlastní sebevražda nebyla aktem sebeobětování nýbrž sebelítosti a zoufalství.

 

Haydon provedl nejméně 50 přípravných studií. Dělal s koněm doslova psí kusy, aby ho dostal do polohy, v níž by mohl zachytit zvíře ve skoku. Nakonec s pomocí dvou lovců zavěsili koně na zadních nohou do výšky a na zem položili kukuřici, aby tak zvíře donutili sklonit hlavu (proto vypadá na obraze tak nepřirozeně a divně). Jeho téměř až zoufalá snaha dosáhnout dokonalosti je dojemná ve své upřímnosti. Přesto však byl obraz přijat rozpačitě a v některých kruzích dokonce vysmíván. Navíc ho nechtěl nikdo koupit, což jeho Haydonovým depresím rozhodně nepřidalo.

 

 

 

Pohled na Forum Romanum

 

 

 

 

Zdroje:  Marcus Curtius/wiki , B.R. Haydon/wiki , Forum Romanum/wiki

 

Zpět