Hamadryáda (1893)

Datum publikace: 6. 9. 2017 Rubrika: DĚJINY UMĚNÍ, Obrazy

 

Základní symbolický význam ženského aktu je přirozenost; Hamadryády jsou stromové víly. Jsou ušlechtilé, úrodné, plné možností stejně jako stromy – elegantní, robustní, s pevně vrostlými kořeny, rostou-li na nějakém nepřístupném místě, jsou divoké, vzhledem ke své dlouhověkosti symbolizují moudrost, v závislosti na osvětlení (den/noc) mohou působit magicky. Poskytují stín, zadržují vláhu, přeneseně tedy poskytují potěšení a útěchu. Všechny tyto významy se krásně potkávají také v kartě Eso mincí…

Obraz může na první pohled připomínat hned dva antické mýty; prvním je příběh nymfy Dafné, do které se zamiloval bůh Apollón. Nymfa však jeho lásku neopětovala. Apollón ji přesto všude pronásledoval. Nešťastná nymfa poprosila o pomoc svého otce, říčního boha Péneia, a ten ji proměnil ve vavřínový strom. Od těch dob nosí Apollón vavřínový věnec (že se tento věnec stal později symbolem vítězství je jedním z mnoha paradoxů historie i mytologie).  Druhým mýtem, který připomíná postava satyra hrajícího na Panovu flétnu, je příběh nymfy Syrinx. Také do této žínky se zamiloval nechtěný nápadník – bůh lesů a  stád, napůl člověk a napůl kozel, ošklivý, ale o to víc chtíčem posedlý Pan… Nymfa prchala a prchala, až se ocitla uprostřed jakéhosi toku, odkud už nebylo prchat kam. V tu chvíli jí pomohl nejvyšší z bohů Zeus a proměnil vílu v rákosí. Nešťastný Pan vyrobil z rákosí hudební nástroj, který dodnes nese jeho jméno…

Motiv ženy či dívky, jejíž život je spjatý se stromem se vyskytuje i v českých pohádkách; srov. Jabloňová panna / K.J. Erben nebo Zlaté kapradí / J. Drda…

 

Stromy mají odjakživa své nezastupitelné místo v lidové tradici, v lidské mytologii, v příbězích, bájích, symbolech. Vždy tu byly. Od lidského zrození až do smrti, od kolébky po rakev, vždy tu byl strom jako prostředek pro život a přežití člověka naprosto nezbytný.

  (Strom jako symbol v lidských dějinách, bakalářská práce)

 

 

 

Dryády

jsou bytosti z antických mýtů podobné vílám nebo rusalkám ze slovanské mytologie…  Dryády žijí v jeskyních, hájích i jednotlivých stromech, váže se na ně i jejich osud a dokonce život: Když zahynul strom stářím, bleskem nebo zásahem člověka, zahynula i jeho dryáda. Kdo takový strom pokácel, toho zpravidla stihl nějaký strašlivý trest. Známá je např. báje o bezbožném králi Erysichthónovi, který dal porazit posvátný dub, a připravil tak o život dryádu z družiny bohyně Démétér. Rozzuřená Démétér pak přivolala boha hladu, aby bezbožného krále umořil. Hamadryády jsou dryády vázané na určitý druh stromu.

 

 

 

 

 

Zdroje a odkazy: internet, wikipedie, J. W. Watterhouse – web, Motiv stromu v lidové tradici, Mýtický strom

 

Zpět