Řecká kouzelnice Kirké patří v umění k jednomu z nejčastěji zpracovávaných námětů, což je dáno zřejmě charakterem archetypu, který obvykle představuje, tj. osudová žena, mající v moci osudy mužů i žen. V 19. století byl tento archetyp silně na vzestupu, což samozřejmě souviselo s měnící se strukturou společnosti. Watterhouse na tomto svém obraze zachytil Kirké v okamžiku, kdy za ní přichází neohrožený Odysseus, aby zachránil své druhy, kteří padli do její léčky a ona je proměnila na vepře. Kirké Odyssea vlídně uvedla do svého paláce a na přivítanou mu nabízí pohár s kouzelným nápojem… Na rozdíl od svých druhů však Odysseus ví, před kým stojí a s jakou mocí má co dělat. Chvíli před tím než vstoupil do paláce, totiž potkal boha Herma, který mu daroval kouzelnou bylinu moly, která jej má před Kirké a její mocí ochránit. A skutečně, poté co vypil víno z poháru, který mu Kirké podala a dotkla se jej svou kouzelnou hůlkou, nestalo se vůbec nic, žádná proměna se nekonala. Kirké se zděsila a když viděla, že proti ní Odysseus vyrazil jako by ji chtěl probodnout, padla na kolena a prosila jej, aby ji ušetřil. Výměnou za slib, že vrátí jeho druhům lidskou podobu, to také Odysseus udělal.
Na rozdíl od Barkerovy interpretace, tahle žena neflirtuje ani nesvádí, tyčí se nad Odysseem jako hora, nemusí mluvit a přesto z ní cítíme silnou autoritu. Vyřezávané hlavy lvů s otevřenými chřtány nahánějí hrůzu, divoká svině po její levici a žába u její pravé nohy jsou dozajista výsledky jejích předchozích kouzel. Pravá noha Kirké spočívá na drobné vyřezávané lidské hlavě, jako by tím naznačovala, že proti ní a jejímu hněvu Odysseus vůbec nic neznamená… Odyssea vidíme na obraze jen jako odraz v zrcadle (stejný nápad měl o několik století dříve Jan van Eyck, viz Svatba Arnolfiniových), stojí před Kirké odhodlaný a hrdý s rukou na svém meči, neochvějný ve svém právu žádat zpět své druhy. Nikdo z nich přece Kirké neublížil ani ji nijak neohrozil. Na druhou stranu ale on i jeho námořníci bez okolků vstoupili na Kirčin ostrov a chovali se tu jako doma ve spíži; Kirké má tedy také právo se zlobit.
Jestliže je pohár prastarým symbolem ženství, pak zrcadlo jakožto magický předmět charakterizuje Kirké jako kouzelnici. Zrcadlo je od pradávma mocným magickým předmětem (zejména kruhové zrcadlo) umožňuje spatřit nespatřitelné, vidět, aniž by se člověk na dotyčný předmět nebo stvoření díval; Perseovi to dokonce zachránilo život, neboť to byl jediný způsob, jak spatřit gorgonu Medúsu a uniknout přitom jejímu zraku, který vše proměňoval v kámen. Zrcadlo je bránou do jiného světa (viz Lewis Caroll a jeho vyprávění o Alence), odrazem vnitřní skutečnosti (resp. toho, jak se sami vnímáme, jak se sami sobě líbíme). Ve snu symbolizuje pohled do zrcadla pohled do našeho nitra v tom nejhlubším slova smyslu a obvykle souvisí s velmi závažnými životními tématy.
Zdroje: Wikipedie, http://www.esoterika.cz/vesteni/zrcadlo
Zpět