sir William Blake Richmond (1842-1921)

byl anglický malíř, portrétista, sochař, vitrážista a mozaikář. Narodil se v Londýně jako druhý syn George Richmonda, rovněž malíře, který byl přítelem a velkým obdivovatelem spisovatele a básníka Williama Blakea, po němž svého druhého syna pojmenoval.

Chlapec měl přirozený talent, který jeho otec dál rozvíjel. Ve čtrnácti byl přijat na Královskou akademii umění, kde studoval tři roky. V roce 1859 odjíždí poprvé do Itálie, kde má příležitost studovat díla starých mistrů, což ho v jeho vývoji ovlivnilo.  1861 maluje první obraz pro Akademii, dvojportrét svých bratrů Waltera a Johna.  U portrétů pak zůstává několik dalších let (Paní Ernesta Moonová, Ethel Bertha Harrisonová) .

Po smrti své první ženy odjíždí podruhé do Itálie. po dobu čtyř let působí zejména v Římě. Pod vlivem Giovanniho Costy a Frederica Leightona opouští pre-rafaelity a přiklání se ke klasicismu. Maluje velká plátna s antickými náměty: Hera v domě Hefaista, Electra u hrobu Agamemnóna, Orfeův návrat z podsvětí, Venuše a Anchises ad. V roce 1897 se stává profesorem na Akademii.

Slavné jsou také jeho mozaiky v katedrále sv. Pavla v Londýně: Král David, Strom Jesse, Adam a Eva v zahradě Eden, Anděl Zvěstování, a další .