Katedrála v Orvietu – průčelí / ostatní dekorativní prvky
Datum publikace: 13. 2. 2018 Rubrika: Katedrála v Orvietu, Tajemství katedrál
Lorenzem Maitanim navržená a v 17. století dokončená fasáda představuje významný doklad (nejen) italského gotického stavitelství. Vertikálně je rozdělena na tři části, horizontálně na čtyři. Ikonografie se téměř výhradně vztahuje k Panně Marii, jejímuž nanebevzetí je katedrála zasvěcena.
Plochu fasády, kterou nevyplňují ikonografické scény, zaplnili tvůrci neuvěřitelným množstvím pestrých vzorů a drobnými plastikami s ornamentálními a rostlinými motivy. Je to typický znak tzv. italské (resp. benátské) gotiky, v níž se pozoruhodně mísí vlivy antické architektury s vlivy byzantskými a arabskými. Italská gotika svým způsobem pomíjí konstrukci. Zřídka se vyskytne pro gotiku charakteristický opěrný systém, katedrální rozvrh a skeletová konstrukce. Preferuje masivní zdi prolomené poměrně nevelkými okny, na druhou stranu je však velmi dekorativní. Používá často mramoru či podobných kvalitních materiálů, veliké plochy zdiva jsou věnovány malbě a mozaice. Mnohé, zvláště pozdněgotické stavby, disponují velkým množstvím dekorativních prvků s velmi jemně provedeným tvaroslovím. Na orvietské katedrále tak můžeme takřka se zatajeným dechem obdivovat nekončící defilé sloupů a sloupků ozdobených listím, květy a cosmatescovými vzory…
Fotogalerie
Samostatnou kapitolou je nádherná orvietská rozeta navržená Andreem di Cione, řečeným Orcagna, z let 1354-1380. Uprostřed rozety je umístěna hlava Krista, který symbolizuje Slunce, ostatně jako celá rozeta. Na horní galerii stojí dvanáct apoštolů, po stranách ve výklencích dvanáct proroků, tři dvojice po každé straně. Rám okolo rozety je dekorován 52 hlavami svatých, pravděpodobně předkové Krista. V rozích kolem rozety jsou mozaiky s vyobrazením čtyř Velkých církevních otců, viz výše.
Úplně nejvýš nad hlavami ohromených návštěvníků, na vrcholcích katedrálních věží se nachází pět soch (zleva): sv. Petr Parenzo, patron města a ve 12. století jeho starosta; v roce 1199 byl zavražděn katary a prohlášen za svatého; sv. Marie Magdalena; sv. Josef a Panna Marie; sv. Brixius, biskup z Tours; sv. Costanzo, sv. Barbora a sv. Martin. Ve střední úrovni, nad levým portálem Archanděl Michael a nad pravým portálem anděl; výš mezi nimi Beránek Boží – Kristus. Nad hlavním portálem sousoší Madony s dítětem pod baldachýnem, sochy madon nad oběma vedlejšími portály.
Růžicová okna (rozety)
Počátky kruhových oken mají mnoho kořenů; jejich přímým předchůdcem je římský occulus – malý kulatý otvor ve zdi. Během románského období se vyvinul do okna a v průběhu 12.-13. století se proměnil na úžasné kruhové konstrukce, jejichž průměr se rovnal šířce lodi. Zdivo nahradilo sklo a zázrak byl na světě.
více >>>
Historie
Průčelí
Interiér
Umělci
Zdroje: Di qua e di la (Blog), Veni, vidi, zoom (fotogalerie) , Benátský gotický palác jako specifický typ benátské architektury. Dóžecí palác a Ca d’Oro, Tomáš Otradovec (referát, stáhne se jako Pdf), wikipedie, internet, José Pijoan, Dějiny umění 5
Zpět