Dejme cihlu k cihle

Datum publikace: 24. 9. 2017 Rubrika: Symboly a symbolika, TAROT

SYMBOLIKA STAVEB, MÍST A PROSTŘEDÍ

Poslední okruh tarotové symboliky a zároveň poslední část našeho seriálu věnujeme strukturám, kterým jejich podobu vtiskly lidské ruce. V tarotových kartách jsou doslova a do písmene všudypřítomné, ať už se jedná o stavby všední či posvátné, místa určená k obývání nebo k uctívání, královské paláce nebo příbytky prostých lidí. Žijeme ve světě, který si sami utváříme.

Soubor Pdf ke stažení

 

Strašidelný dům

je dům nebo jiná budova, o kterém se věří, že je obýván duchy zemřelých, kteří mohou být bývalými obyvateli nebo vlastníky. Parapsychologové přisuzují strašení duchům zemřelých nebo jako jev, který je následkem násilných nebo tragických událostí v budově, jako třeba vražda, sebevražda nebo náhlá smrt. Strašidelné domy se často vyskytují v gotické fikci a jako druh atrakce v zábavních parcích. Jeden z nejznámějších případů je popsán v knize Horor v Amityville.

 

 

Kamelot

byl hrad legendárního britského krále Artuše. O místě, na kterém hrad Kamelot stál, se v současnosti pouze spekuluje a jeho přesná pozice není známá. Panují i jisté neshody o tom, jestli hrad skutečně existoval a nebo jestli se jedná pouze o dílo vzniklé legendou. Podle některých historiků vznikl Kamelot někdy ve druhé polovině 5. či v první polovině 6. století n.l. jako raně středověké hradiště keltského typu, kde se pravděpodobně nacházelo pohanské obětiště, které bylo později nahrazeno křesťanskou bazilikou, a opevnění s několika kamennými věžemi, baštami a příkopem. Komplex zřejmě lehl popelem a byl zcela zpustošen během několika normanských invazí v 11. století, avšak jeho historie je dodnes známá pouze útržkovitě a matně, jelikož se téměř nic průkazného nedochovalo.

Viz také:  Artuš, Tintagel

Nebeský Jeruzalém

Rané křesťanství navázalo na pozdně židovskou vizi, že ráj je na nebesích a je místem, kde přebývá Bůh. Tento ráj – Boží království na nebesích – bude místem, kde dojde na konci věků k Poslednímu soudu a kde se duše spravedlivých dočkají eschatologického vzkříšení.
Protože byl Jeruzalém spojován s působením Krista a s počátky a významem církve, stal se sloup světa, pupek světa a v přeneseném významu i rajský strom života – středem (osou) universa a historický Jeruzalém zrcadlem nebeského Jeruzaléma. Tak bylo skrze osu světa (axis mundi) propojeno místo prvního příchodu Krista na svět s představou jeho druhého působení. Odrazem Božího ráje se stal Jeruzalém, nikoli pozemský ráj, neboť svět je pouze nedokonalým zrcadlem nebeského světa…

celý text

Židovský hřbitov

„Odedávna říkali Židé svému hřbitovu zahrada; a je to vskutku zahrada, i když smutná a teskná. Větve starých stromů a houština bezových keřů stíní hroby zarůstající trávou i bezpočet náhrobků ze sliveneckého mramoru a pískovce; jsou vytesány do tvaru stříšky a pomalu se propadají do země, náhrobek vedle náhrobku, pomníky s mnoha slovy i pomníčky bez nápisu, husté bludiště osudů, po kterých zůstaly jen kameny. Nachýlily se stářím, vítr a déšť už smazal většinu jmen a s nimi i vzpomínku, avšak stále ještě lze číst na starých hrobech jako v knize, jejíž autor je dávno zapomenut…“

(O starém židovském hřbitovu, Václav Cibula, Pražské pověsti, str. 649)

Židovský hřbitov je úzce spojen s vírou, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu a že bude vzkříšen, a proto tělo zesnulého „ukrývají“ v bílém plátnu do země. Území hřbitova je považováno za posvátné místo, existuje proto řada různých předpisů, které mají být na židovském hřbitově dodržovány, zejména požadavek neporušitelnosti hrobů na věčné časy. Typické jsou pro židovské hřbitovy náhrobky (macevot), které mají většinou podobu stély. Židovské hřbitovy zaujímají v povědomí lidí zvláštní místo pro svou tajemnou a mystickou atmosféru. Zejména Starý židovský hřbitov v Praze, k němuž se váže řada pověstí a legend (viz výše)…

Židovský hřbitov, Starý židovský hřbitov >>>

 

 

 

Zpět