Dnes se slovem Pantokrator obvykle označuje ikonografický typ zobrazení Krista, častý v Byzanci, v raném středověku na Západě a v celém pravoslavném světě dodnes. Kristus je obvykle zobrazen na zlatém pozadí jako Světovládce, Všemohoucí, který se dívá přímo na diváka, pravou rukou žehná a v levé drží otevřenou knihu evangelia. Postava bývá uzavřena v mandorle, pod nohama má kouli symbolizující Zemi, kolem hlavy nimbus (svatozář) – symbol spojení Nebe a Země, Ducha a Hmoty, Horního a Dolního, obecně dvou základních polarit. Jako mozaika nebo freska bývá umístěn uprostřed klenby apsidy nebo uprostřed ikonostasu, užíval se však i v iluminovaných rukopisech a na deskových ikonách. Na Západě se objevuje zhruba od 6. do 12. století a pak znovu až v historizujících stavbách 19. století.
Zpět