Ve 12. století začíná období nebývalého rozmachu kultury a umění. Nový, gotický sloh se promítl i do architektury. Na Apeninském poloostrově se příliš neuchytil, byl totiž vnímán jako cizí styl „barbarských Gótů“, avšak od Pyrenejí po Vislu počaly do nebes šplhat monumentální stavby katedrál. Převratná metoda konstrukce klenby přenesla tíhu na systém opěrných pilířů, čímž se nesmírně odlehčilo stěnám. To umožnilo vyhnat stavbu do výšek do té doby nevídaných a stěny prolomit velkými okny s figurálními nebo ornamentálními skleněnými výplněmi. Světlo procházející skrz ně dotvářelo atmosféru vznosnosti a lehkosti.
Stavba gotické klenby by nebyla snadná ani dnes. Kameny se usazovaly na své místo pomocí skruže, tj. bednění ve tvaru budoucího oblouku. Po umístění svorníku se skruž postupně odstranila, aby jednotlivé kameny měly čas se správně sesednout. Pomocí pilířů jsou síly odváděny mimo klenbu a to umožňuje vystavět ji do ohromujících výšek. Vzhledem k tomu, že své dovednosti stavební mistři utajovali, můžeme se dnes jen dohadovat, jak určovali parametry pilířů.
Nové směry hledali architekti v různém pojetí klenby a propracováním detailů. Ve Francii se tak zrodil plaménkový styl s přírodními motivy. V Anglii byl ornamentální styl vystřídán perpendikulárním, typickým svými jednoduchými svislými liniemi a vějířovou klenbou. I vladislavská gotika nalezla svůj výraz v přemíře ornamentů, například motiv uschlých větví a zvadlé fiály, polygonální pilíře a klenba se žebrovím spíš zdobným než účelným. Zkrátka, gotika barokizuje.
Ovšem omezené hospodářské prostředky a válečné dění v Evropě zpomalily či zcela zastavily práci na stavbách a některé katedrály čekaly na dokončení celá staletí. A přestože nakonec gotice došel dech, právě ona po několik století ovládla celou západoevropskou křesťanskou civilizaci, která si v touze po dosažení ideální a věčné boží říše vytvořila tento originální a universální sloh.
(Text převzatý z http://jirkovodoupje.wz.cz/gotika-architektura.html)
Když jsem sbírala materiál na tenhle článeček, došla jsem k závěru, že psát další text na toto téma by bylo jen nošením sov do Athén. Informací o gotické architektuře, slohu, umění, módě i hudbě lze na internetu (a samozřejmě nejen tam) najít nepřeberné množsví. Gotika zkrátka „frčí“. Proto jsem si řekla, že mnohem praktičtější bude, když místo psaní slohu zkusím najít něco, co tak úplně všude není. Odkazy budou nejspíš postupně přibývat, tak se tu občas zastavte, rádi vás uvidíme 🙂 A protože mám ráda systém, tak si několik odkazů o gotice obecně neodpustím:
Na počátku bylo slovo… ale kde se vzalo?
Wikipedie, to je vždycky dobrý začátek
W Gotika – architektura – wikipedie
Na čem to stojí?
W Portál
W Rozeta
„Jeden ze současných inženýrů spočítal tlaky, jakým je vystavena tato skleněná plocha vyztužená kamennou kružbou a železnými vzpěrami. Průměr pařížské rozety je 13 metrů, což je výška čtyřposchoďového domu. Pokud se zvedne silný vítr a opře se do rozety, musí konstrukce vydržet váhu třinácti tun. Když se před několika lety přes Paříž přehnal uragán, poničil sice trochu střechu Notre-Dame, ale oknům se nic nestalo…“ tuto a další zajímavosti přinesl článek na portálu Stavitelé katedrál
Románský sloh a gotika (francouzsky)
Velmi obsáhlý portál věnovaný románskému a gotickému umění, archiektuře, sochařství, …
Historické fotografie gotických katedrál (francouzsky)
Archiv starých černobílých fotografií vzniklých v průběhu 20. stol. Klikáním na regiony na mapě nebo přímo na jejich názvy v seznamu vpravo se dostanete k albům fotografií konkrétních staveb; pro návrat na výchozí menu klikněte na „retour á la page Regions“.
Digitální archiv fotografií architektury, Gotika
fotografie katedrál a další sakrální architektury z vnějšku i zevnitř, půdorysy, průřezy konstrukcí, obrázky opěrných systémů…
The Corpus of Medieval Narrative Art
Opět stránky, kde najdete nepřeberné množství fotografií vitrají, plastik i s popisem, co scény znamenají. Další důkaz, že katedrály jsou skutečné kamenné Bible. Pokud máte chuť, trpělivost i zájem a hlavně spoustu času listovat těmito velmi přehledně dělanými stránkami, asi se jen tak nedtrhnete. Web je v angličtině, ale texty nevypadají příliš složité ani dlouhé a se slovníkem jsou docela srozumitelné. Pokud samozřejmě nevládnete angličtinou…
Podobenství o boháči a Lazarovi patří k nejznámějším Ježíšovým podobenstvím, přestože jej uvádí pouze Evangelium podle Lukáše (Lk 16,19-31): I když na zemi je Lazar nejchudší z chudých, může být po smrti posazen ke stolu nebeské hostiny, zatímco pyšný boháč trpí žízní v plamenech pekelných. Příběh naznačuje, že Bůh nesoudí podle měřítek pozemské úspěšnosti.
Závěr příběhu na panelu č. 17 okna č. 23 v kateddrále sv. Štěpána v Bourges
The Corpus of Medieval Narrative Art
Zpět