Okno tvořené třemi panely je datováno do roku 1180 a bylo jako zázrakem ušetřeno při velkém požáru v roce 1194, který téměř kompletně zničil původní románskou basiliku. Je pravděpodobné, že okno – zbrusu nové – bylo umístěno na čestném místě v chóru, který byl zaklenutý, a proto ho požár nezasáhl.
Během výstavby nové katedrály byly tři panely s obrazem Panny Marie vsazeny do novější kompozice ze 13. století a umístěny u jižního vchodu do deambulatoria (ochoz kolem chóru kostela vyvinutý z prodloužení bočních lodí, otevřený do interiéru arkádami. Vnější strana je členěna věncem otevřených polygonálních kaplí, které obvykle půdorysně vystupují mezi opěrnými pilíři).
Od samého počátku byl tento obraz Marie objektem výrazného uctívání, ale teprve v 15. století se vžil název „Krásné okno“. Toto označení dodnes odráží obdiv k jejímu nádhernému úboru, který získal katedrále v Chartres ještě během středověku mezinárodní renomé.
Už na první pohled je pozorovatel oslněn zářivou modří roucha svaté Panny, modří, jež se získávala přidáním oxidu kobaltu během výroby skla. Kobalt byl získáván drcením starých původních oken, jež ve svých domech zanechali Římané, kteří kdysi obývali Galii, a jichž se v okolí Chartres nacházelo značné množství. Díky intenzivně červenému pozadí kompozice a četným bublinkám vzduchu (v podstatě výrobním vadám) působí sklo ještě zářivěji.
Marie, uctívaná jako Naše Paní z Krásného okna, drží na kolenou malého Ježíše. Kolem dokola ji obklopují andělé, holubice nad její hlavou je symbolem přítomnosti Ducha Svatého. V dolní části okna sledujeme na třech registrech vyprávění o pokoušení Krista ďáblem na poušti, zázrak na svatbě v Káni, kde Ježíš změnil vodu na víno k velké radosti svých společníků.
Zpět