Doupě Osamělé vlčice

internetový občasopis aneb Cesty k jádru pudla...

Vlčí máky

Datum publikace: 20.9.2017 Rubrika: Symboly a symbolika

Mák je nejvýznamnějším symbolem prorockých snů a spánku. Symbol hojnosti, plodnosti a nadbytku. A také sebeobětování. V umění symbolizuje vlčí mák znovuzrození, zapomnění, nevědomost, podsvětí, a dokonce i smrt… V lidových pověrách je mák symbolem neštěstí v lásce (proto se nesměl brát do domu), pro svoji krvavě červenou barvu byl spojován s Kristem. Maková zrnka byla symbolem plodnosti. V dávných dobách se věřilo, že kvalita obilí se přítomností vlčího máku na poli zvýší.  Býval proto spolu se symbolickou troškou zrní obětován bohyni růstu obilí Ceres. Podle pověsti byla Ceres stále tak unavená, že o úrodu příliš nedbala, a tak bůh spánku Somnus stvořil mák, aby jí přinesl potřebný odpočinek. V antické báji se vypráví, že když Persefona trhala na louce květiny, unesl ji do své říše bůh podsvětí Hádés. Její matka, bohyně Déméter, ji hledala po celé zemi, až nakonec klesla unavená na zem a dopřála si odpočinek na 9 dní a 9 nocí. Bohové nechali všude kolem ní vykvést vlčí máky, které svou omamnou vůní způsobily, že bohyně tvrdě usnula a spánkem nabyla nových sil. Zeus, otec Persefony, nakonec rozhodl, že dívka stráví jednu třetinu roku v podsvětí a na dvě třetiny roku se bude vracet k matce na zem. Vlčí máky, které rostou většinou společně s obilím, jsou symbolem Démétér, bohyně úrody, zatímco Persefona zosobňuje zrnka obilí, která uložená v zemi, na jaře vyklíčí, aby se po žních opět vrátila do země.

Každého jedenáctého dne jedenáctého měsíce v roce přesně v jedenáct hodin dopoledne se ve Velké Británii na dvě minuty zastaví život. Tento zvyk trvá již od roku 1919 jako symbol uctění památky padlých v den podpisu příměří na konci první světové války. K tradici dvouminutového ticha se v roce 1921 přidal symbol rudého vlčího máku podle básně Johna McCrae. Symbolem padlých vojáků byl však vlčí mák už mnohem dříve. Většina bitev se totiž odehrávala na polích, kde také byla později většina padlých pohřbena. Protože vlčí mák obyčejně roste právě na polích a loukách, objevily se po takové bitvě vlčí máky prakticky na hrobech mrtvých vojáků a tím vzniklo spojení vlčích máků s úctou k padlým. Jiný výklad zase odkazuje ke skutečnosti, že během válečných tažení na neobdělávaných polích nic jiného než máky nerostlo…

Na polích flanderských

(Překlad básně Johna McCrae)

Na polích flanderských divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svojí píseň řvou.
My už však nevstanem a je to možná zdání,
že včera ještě žili jsme a byli milováni.

Teď jenom tiše ležíme na polích flanderských.
Náš boj však zase jiní převezmou.
Do vašich rukou dáme my teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,
že jsme tu padli zbytečně.

Jen máky porostou na polích flanderských…

 

 

Zdroje: Manfred Lurker, Slovník symbolů (Euromedia 2005), http://ww w.army.cz, http://www.magica.cz

Zpět